Dnes budeme pokračovat v naší sérii přednášek na téma "Boží národ". Budeme zde rozebírat staletý problém, kterému se říká židovská otázka. Cílem našich přednášek je pomoci židům bojovat proti antisemitismu. Za tím účelem bude nutno především analyzovat zdroje tohoto jevu. Definovat, co je semitismus a co je antisemitismus. Zabývám se tímto problémem už od roku 1949, napsal jsem na toto téma celou řadu knih. Během vědecko-výzkumné práce, kterou vedu už mnoho let, se mi podařilo vytvořit unikátní archiv a kromě toho osobní kartotéku, kam jsem zapisoval nejpodstatnější fakta a třídil podle témat výzkumu. V této kartotéce mám také téma s globálním názvem "antisemitismus" a v závorce "antižidismus". Druhý název – "antižidismus" – jsem udělal proto, abych nemusel dávat všechny židy na jednu hromadu, ale rozdělil je na "dobré" a "ne zcela dobré".
Informace do této rubriky jsem sbíral z mnohých zdrojů. Jedním z hlavních byl židovský časopis na ruském jazyce "Nové ruské slovo", vydávaný v New Yorku. Takže v podstatě budu vám nabízet informace ne z antisemitského, ale ze semitského, dokonce je možné říct, ze sionistického tisku. Je nutno ovšem umět číst i mezi řádky a trpělivě sbírat informace, které v nich jsou rozsypány jak drahokamy v kupě hnoje. Pohřbeny ve velké kupě měly malou cenu, ale vylovené na světlo, kalibrované a navlečené na nit spojující myšlenky, nabývají nezaplatitelné hodnoty.
Předložím vám několik příkladů takových drahokamů.
V "Novém ruském slově" z 15.8.1982, semita J. Reitman si stěžuje, že žid Heinrich Heine* byl antisemitou a přátelil se s druhým antisemitou Karl Marxem, rovněž židem... Tato maličká informace, vzatá z židovského tisku, je velmi zajímavá. Ukazuje, že vynikající německý básník Heinrich Heine byl antisemitou, a současně potvrzuje, že Heine byl žid.
[* H. Haine – pravým jménem Chaim Bückeburg, pozn. ed.]
Co je na tomto příkladě zvlášť zajímavé: Heine veškerý svůj talent směroval na všelijaké podrazy a šprýmy. Například, napsal báseň o Německu, které bylo jeho vlastí. V této básni "Zimní pohádka", srovnával Německo s nočníkem. To jest, plival na svou vlast tak, že více už nelze. Hodně žluči, hodně zla, velmi nespravedlivě. Vlastně to je typická črta židovského talentu. Heine byl bezpochyby talentovaný básník, ale svůj talent využíval na nadávky a plivání na zemi, v které se narodil a kde žil.
Jeho konec byl však velmi smutný. Ve středním věku ho skosila myopathie a posledních 10 let života pomalu umíral v "matracové mohyle". Tak byl zničen ochrnutím, že nemohl vstát z lůžka. Všimněme si, že jeho nemoc byla degenerativní, a ze statistiky my už víme, že mezi židy psychických a degenerativních nemocí v Německu bylo 8x více, než mezi nežidy. To je smutný příklad ze statistiky. Heine, básník, profesionální buřič, revolucionář, nihilista. A dočítáme se, že tento semita-antisemita, se přátelil s Karlem Marxem, rovněž semitou-antisemitou. Toto přátelství je opět značně charakteristické. Ve vnitru duše je nihilista a permanentní revolucionář, a ke komu je přitahován? K odpornému Marxovi, který nám vyrobil teorii komunismu a který sám byl, opakuji, semitou-antisemitou.
* – Grigoriji Petroviči, nedávno byla v NRS informace, že hlavou Ku-Kux-Klanu na Floridě byl skrytý žid. Když se to rozneslo, v Ku-Kluk-Klanu žádali vyhnat ho z organizace. Když odcházel, řekl jim, že jsou špatní antisemité, a že on založí svůj, nový Ku-Klux-Klan, který bude nadávat na židy více, než oni. On že pochází z korektní židovské rodiny...
– Ano. To je jaksi obvyklý zjev. Nejschopnějším a nejhorlivějším antisemitou bývá zpravidla člověk se siónskou krví.
* – Zde přichází na mysl analogie se zlodějským gangem. Nejlepší kritik kriminální společnosti je bývalý trestanec. Výborně zná jejich zvyky, všimne si i toho, co obyčejní lidé, i zkušení policisté, nevidí. Proto židé tolik nenávidí konvertity. Upřímný konvertita je žid, u kterého se probudilo svědomí. Bude odhalovat a žalovat na své spolubratry sveřepěji a s lepšími argumenty, než kdokoliv jiný.
– Ano. Ve své knize "Protokoly sovětských mudrců" jsem popisoval a citoval nejchytřejšího a nejslušnějšího antisemitu Ameriky, Benjamina Friedmana, který během mnoha let vydával časopis "Common Sense" (zdravý smysl). To byl 100% žid-konvertita, který své značné jmění zcela utratil na antisemitský tisk. Když zestárl, šel s uspokojením zemřít do karmelitánského kláštera v Kanadě.
* – Dovolte mi zmínit se o Bobby Fischerovi, šachovém mistru světa. Je položid po matce, ale podle izraelských zákonů je židem. Pokusili se ho včlenit, coby hrdost národa, do všech židovských encyklopedií, ale on jim napsal, že se zříká židovství a že je antisemitou.
– Ano. I smích, i hřích. Ale měl skutečně ohromný talent. Byl mistrem světa, kterého nikdo nikdy neporazil, křičel to do celého světa, současně s Borisem Spasským. Dojemné a tragické. Tragické, protože Bobby Fischer zřejmě onemocněl psychickou chorobou. Nebudeme se tím blíže zabývat, ale talent měl skutečně veliký. Jeho matka byla židovka-psychopatka, známá tím, že jednou se přivázala řetězem k ohradě Bílého domu jako protest proti něčemu...
Nebo jiný příklad. Roku 1962 za antisemitismus soudili Ku-Klux-Klan státu New York. Hlučná aféra. Během soudu vyšlo najevo, že hlavou tohoto oddělení také byl žid. Později se zastřelil. Jak vidíme, rovněž tragické zakončení.
Zde jste viděli, že z drobné informace, ze tří řádek v časopise NRS jsme se dostali k široce sahajícímu problému a dokopali se k všeobecně platnému zákonu.
Pokračujeme v listování mojí kartotékou. Zjišťujeme, že antisemity byli filosofové Schopenhauer a Fichte. Tato informace je vzata z Šmakovovy knihy "Svoboda a židé" (str. 219-222).
Šábesgojů mnoho nebylo mezi německou inteligencí. Jedním z takových vyrozenců byl básník Lessing, autor básně "Nathan mudrc", v níž stál zcela na straně židů. On je přímo vychvaluje. Jen maličká ilustrace. Je zima roku 1942. Válka. Hlad a mráz. Já jsem aspirantem Industriálního institutu Ždanova v městě Gorkij. Současně, abych neztrácel čas a zdokonaloval své znalosti německého jazyka, navštěvoval jsem Pedagogický institut cizích řečí. Naší profesorkou němčiny byla stařenka jménem Sokolová. Skvělé ruské jméno, ale byla to čistokrevná židovka. Bylo jí už skoro 80 let. Taková maličká, vyschlá babička. Velmi milá. A co jsme s ní studovali tu zimu? Lessingův "Natan der Weise", tedy toho samého Natana mudrce. Stejný princip: kukačka chválí kohouta za to, že on chválí kukačku.
To, že nejostřejší antisemité pocházejí od samých židů je známo odedávna. Ve středověku na bohoslovecké disputace proti rabínům posílali pokřtěné židy-kapucíny. Nejlepšími antisemity středověku byli pokřtění židé. Podle principu "Semilia semilibus curantur", podobní poznají podobné. O těchto disputacích psal i pokřtěný žid Heinrich Heine ve svém díle "Disputi".
A ještě jedna zajímavá informace z NRS z 15.5.1986. Verše Vladimíra Vysockého:
Kde je záruka, že žid
V Mauzolei neleží?
Říká se, že Adžubej
Dříve taky byl hebrej.
Mezi Rusy téměř nikdo neví, že Lenin byl položid. Ale sami židé o tom dobře vědí. Pro nás byl položid, ale podle židovských izraelských zákonů, byl celý žid. Adžubej svého času byl šéfredaktorem novin "Pravda", ženatý s dcerou cara Nikity Chruščova. Pro Rusy, Adžubej je vydáván za jakéhosi kavkazce, ale ve skutečnosti, byl čistokrevným židem. Jeho otec i matka byli židé. V době Veliké Čistky otec byl zastřelen. Matka později se vdala za Adžubeje a kavkazec Adžubej ho adoptoval. Tak vznikl židovský chlapec jménem Adžubej. Dcera cara Nikity z prvního manželství, dcera židovky Naděždy Gorské, pokrevně byla položidovka, izraelsky celá židovka. Co ji přitahovalo? Táhlo ji to k židu Adžubeji. Ke svým. Volání krve!
Vidíte, jak zajímavou informaci můžeme dostat z jednoho čtyřverší Vladimíra Vysockého, publikovaného v židovském časopisu NRS z 15.5.1986. Ještě jedna zábavná informace v mojí kartotéce:
"Liga «B'nai Brit» (ústředí židovského zednářství) dosáhla zákaz inscenace Shakespearova "Kupce Benátského". Negativní osoba této hry – žid Shylock – chápejte, vrhá stín na všechny židy. Zřejmě přijde na řadu i Puškin, který svého času napsal: "Přišel ke mně zavrženíhodný žid"
, pak i Lermontov: "Ve všech nářečích mluví, nejspíš je žid"
. A to nemluvím už o Gogolovi s jeho «Tarasem Bulbou»...".
Myslíte, že předchozí odstavec jsem sebral z nějakého antisemitského tisku? Ale kdež, napsal to žid Tesler do NRS 27.8.1983 na stránce 11. Tomuto židovi se zdálo směšné, že židovská organizace, byť velmi mocná (B'nai Brit v USA je pokládána za židovské Gestapo), bojuje v Americe o zákaz velikého Shakespeara. Zde vidíme, jak žid (normální) upozorňuje své pomatené bratry, že teď už ztrácí míru soudnosti.
Další informace: "Ve středověké Evropě, pod vlivem katolické církve, vznikl obraz žida jako Ďáblova spratka"
. Je to z knihy "Istoria evrejskogo naroda" (Historie židovského národa) pod redakcí profesora Eitingera, Tel Aviv, 1972, str. 359. Stojí za to, zapřemýšlet nad otázkou, proč židé neustále bojují s křesťanstvím?
V Bibli je "Kniha Proroka Isaima". Prorok Isaim byl žid, ale provozoval takový antisemitismus, jaký dnes těžko někde najdete. Přečtěte si to sami, Isaim 1:4, 6, 19, 23, to znamená hlava I, verše 4, 6, 10, 23.
Já jsem svého času pročetl celou obšírnou a seriozní knihu "Historie židovského národa", objem 872 stran. Bedlivě jsem ji studoval. Můj dojem je, že celá historie židovského národa je historií antisemitismu.
* – Grigoriji Petroviči, opět mohu připomenout analogii se světem kriminality. Nabídnete-li nějakému lotrovi napsat historii své bandy, tak dostanete jen kompletní seznam: jak kdo byl vězněn, jak uprchl z vězení, znovu zatčen tam a tam, osvobozen dne... a podobně. Takže, až budou popisovat historii bionegativního národa, je plně pochopitelné, že to bude historie toho, jak je všude nenáviděli a odevšud vyháněli a oni se jim za to krvavě a krutě mstili.
– Máte pravdu. Židé prakticky bojovali se všemi národy na světě, s celým světem. A pak vyjí na celý svět, jak je všichni nenávidí. Bojují a vyjí. Bojují a vyjí. Bojují a vyjí. Století za stoletím.
Eminentní židovský historik S. Dubnov (1860-1942) psal: "...u žida loajálnost k židovskému národu stojí na prvním místě, zatímco loajálnost ke státu, v kterém žijí, je na druhém"
(v článku "Pisma o starom i novom evrejstve", kde píše o době, zahrnující první ruskou revoluci: 1897-1907).
O tom samém píše také profesor Eitinger (str. 624). Tvrdí, že začátkem 20-tých let v Německu hlavními nositely antisemitismu byly kruhy inteligence – vědci, spisovatelé a novináři. Asyrolog Friedrich Delig publikoval r. 1920 knihu "Veliký podvod", kde tvrdil, že židé jsou duchovně neplodní, že je to "národ dobrovolně se zřeknuvší své vlasti..."
, že všechny jejich zákony a postupky jsou nemravného a přestupného charakteru, že nevnesli vkladu do světové kultury a etiky, že židovský Bůh je karikaturou idei božství atd, atd. V jeho stopách šla celá řada historiků, biblických kritiků a orientalistů, kteří v invektivách židů šli ještě dál.
V tu dobu se objevila kniha Oswalda Spenglera "Soumrak západního světa". Profesor Eitinger o ní píše:
"Tato kniha prosycena nepřízní k židovstvu, měla veliký úspěch. Po ní vycházely jedna za druhou knihy, obsahující různé ‚vědecké' rasistické teorie. Všechny měly příznivý ohlas a vycházely v ohromné tiráži".
Tento dlouhý citát je z té samé knihy "Historie židovského národa". Příznačné je, že to vše se odehrávalo v Německu dvacátých let, při plné emancipaci židů. Ani v jedné zemi Evropy židům se nežilo tak dobře, jako v Německu, jenže... současně s tím v německé inteligenci byl takový antisemitismus.
* – Grigoriji Petroviči, v Evropě dosud se vypráví, že židé v Německu si tenkrát vedli zrovna tak, jak ve své době NEPmani v Rusku. Oslavovali svátky v restauracích, najímali celé sály, vedli si provokativně v moment, kdy většina obyvatel, po devastační první světové válce žila v bídě a dluzích.
– Vše bylo tak. Je škoda, že židovský národ se nenaučil vyvozovat poučení ze své historie.
A ještě jedna zajímavá informace z té samé knihy "Historie židovského národa": "Na základě Norimberských zákonů o čistotě rasy, byly zakázány sňatky a mimomanželské vztahy mezi židé a nežidé"
. To ale znamená, že Norimberské zákony o čistotě rasy v podstatě aplikují na židy jejich vlastní, židovské zákony. Vždyť židovské náboženské zákony, jak si pamatujete, zakazují smíšená manželství.
* – Rabíni by měli vítat tyto hitlerovské zákony. Vychází z nich, že Hitler byl svého druhu stoupencem rabínů.
– Ano. Kupodivu, čtvrt-žid Hitler aplikoval ty samé židovské zákony jako rabíni, pouze použil je proti samotným židům. A ještě jeden malinkatý detail: židům, podle Norimberských zákonů, nebylo dovoleno najímat árijské služky mladších jak 45 let. Je vidět, že Hitler si vzpomněl na svoji babičku, která dělala služku v židovském domě a otěhotněla od syna jeho pána-žida. Výsledkem čehož na boží svět přišel čtvrt-žid Hitler. Zřejmě si vzpomněl na svého dědečka a dal zákonné omezení: do 45 let. Němky do 45 let neměli právo pracovat v domech židů prostě proto, aby na svět nepřicházeli takoví židovští míšenci (str. 697-698).
Druhý zábavný detail z kartotéky. "IRS Newsletter", prosinec 1983 – mám celé číslo 3 zde. Je to o tom, jak bláznivý žid podpálil svoji synagogu. Předtím seděl v blázinci. Než ho našli, křičeli o zapálení synagogy na celý svět. Když se zjistilo, že autorem je žid, okamžitě zmlkli, jakoby se nic nestalo. Ta samá historie. Stejný zákon: had požírá sama sebe. Proč ten žid nezapálil libovolný dům, a právě synagogu? Možná, že je blázen, ale proč jeho nenávist se obrací právě na synagogu?
* – Mně to připomíná analogický skandální případ v Brooklynu. Tam jednoho z chasidských židů s pejzy chytli na ulici a oholili mu fousy, což po židovsku je málem narušení dívčí nevinnosti a strašná potupa pro žida. Celá policie Brooklynu byla na nohou. Hledali proklaté antisemity... Ale zjistilo se, že to udělali ortodoxní židé z druhé sekty. Mládenci ho chytili kvůli nějaké aféře jeho otce a uřízli mu pejzy.
– No vidíte. A ještě jeden příklad. V ruské literatuře byl dosti známý spisovatel Vasilij Vasiljevič Rozanov. V článku "Anděl Jehovy u židů" píše o vztahu židů ke gojům takto: "...je možné léčit nemocného, ale je možné mu dát neúčinný lék. Je možné zkazit literaturu gójů. Lze zkazit jejich průmysl a trh"
.
Dodávám, že sám Rozanov byl dvojaké povahy a z hlediska Vyšší Sociologie degenerátem a psychicky nenormálním. A myslím, že i sexuálně. Ve 20 letech se ženil s čtyřicetiletou, což normální muž nedělá. Důvod své svatby vysvětloval takto: Ta žena byla kdysi milenkou Dostojevského a on, z obdivu k Dostojevskému, si ji vzal. Manželství ale mělo krátké trvání. Psychopatka ho vyhodila.
V článku "Anděl Jehovy u židů" Rozanov vystupoval jako antisemita, ale brzo nato začal židům podlézat. Chameleon byl prostě neuvěřitelný.
Když už mluvím o dvojakosti známých spisovatelů, ukážu vám materiál, který mi nedávno poslal jeden z mých čtenářů. Je to úryvek ze "Sebraných spisů Saltykova-Ščedrina", vydav. "Chudožestv. literatura", Moskva, díl 15, kniha 1, str. 296-299:
"Shromáždil náčelník židy a povídá jim: «Řekněte mi, zkurvysynové, v čem podle vás spočívá škoda?» – A odpověděli mu jednohlasně: «škoda nebude, dokavád naše proghrama vyplněna komplet ne bude. A proghrama naše takova: Abysme my, židé hovorili, a druhy mlčeli. Aby naše hebrajská navrženi přijimali hned, a přani druhych zustavaly bez povšimuti. Aby nas, zkurvysyny, hýčkali a chovali v bavlnce, v kandalech. Aby o nás, parchantech, nikdo slovo říct nesměl a my, židé, na koho pomyslíme, udělame co chcem. Když to komplet nesplněno bude, tak bude velki škody»."
A přitom, Saltykov byl dost ceněn od sovětského režimu.
A ještě jeden citát: "Ti, kteří se nazývají židé, nejsou jimi, ale houf ďábelský".
To je z Apokalypsy. To znamená, že sama Bible píše, že židé jsou bandou Satanovou [2:9]. A ještě jednou z "Odhalení Joanna Bogoslova": "Židé dnes už jsou synové Ďábla a část Antikrista"
. To je jasný antisemitismus. Odkud je to? Z Bible. A hle, Epištola svatého Pavla k Titovi:
"Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové mysli, zvláště ti, kteříž jsou z obřízky, jimž musejí ústa ucpána býti; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk" [I: 10-11].
"...A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře, nešetříce židovských básní, a přikázání lidí těch, kteříž se odvracejí od pravdy" [I: 13-14].
* – Jenže sám římský papež Jan Pavel Druhý, na Druhém světovém kongresu nařídil opravit Bibli a vyškrtnout z ní všechna místa, která židům nevyhovují.
– Máte pravdu. Ale ještě jeden zábavný fakt: Žid D. Antonov vypustil svoji knihu o Izraeli, nesoucí název "Západňa", vydavatel "Čechograd", Západní Německo, 1983. V ní tento izraelský žid volá: "Bij židy, spas Izrael!". Prostá anekdota. Je to o židech, kteří, namísto do Izraele, jedou ze SSSR do Ameriky a které sami naši židé v Izraeli už nazývají... kosmopolity bez vlasti. Hlásí nám o nich žid E. Karamzin v monarchistickém časopise "Naša strana" z 29. prosince 1984. Tento žid-monarchista E. Karamzin emigroval z SSSR, do Izraele nejel, do Ameriky ho nepustili a usídlil se v Paříži.
Mám v kartotéce jeho zajímavý citát: "U agresivního antisemity lze vždy spatřit několik židovských rysů. Nejzjevnější antisemité pocházejí vždy ze samých židů... Význačnými antisemity byli: Tacitus, Pascal, Voltaire, Goethe, Schopenhauer, Kant, Wagner...".
Citováno ze zajímavé seriozní knihy Otto Weiningera "Sex a charakter", S. Peterburg, 1914, str. 297. Také tam uvádí takové zajímavosti, jako to, že židofilové byli Nietzsche a Lessing. O Lessingovi jsme už mluvili. Teď navíc se dozvídáme, že i filosof Nietsche byl rovněž židofilem.
* – Nyní chápu, proč bývalí sovětští židé na Britton-Beach tak aktivně prodávají knihy filosofa Nietzscheho. Člověk by myslel, je divné, že najednou židé prodávají jeho knihy...
– Tady vidíte, v čem to vězí. Filosofie Nietzscheho je filosofií vůle k moci, a do značné míry i filosofie nenávisti k lidem. Je tedy vnitřně svázána s Talmudem. Talmud bojuje proti celému světu, Nietzsche také bojuje proti celému světu. Máme zde pokrevní příbuznost, ale i bezútěšný zákon: z Nietzscheho vyšel hitlerismus. Hitler zbožňoval Nietzscheho. Teorie světlovlasé bestie: padajícího podraz. Teorie Nadčlověka. Vidíte, jak je to zamotané.
Ale nejostřejším antisemitou ze všech německých antisemitů byl filosof Kant ("Kritika čistého rozumu"). Největší německý filosof Kant byl také největším antisemitou. O tom píše žid Otto Weinninger (str. 356). Weininger byl sám velmi zajímavá osobnost. Díky té knize se stal velmi známý. Jenže ta kniha je velká bibliografická vzácnost. Dostal jsem ale kopii a bedlivě ji prostudoval. Četl jsem ji s tužkou v ruce celý měsíc. Předtím jsem věděl o Weiningerovi pouze z encyklopedie. Byl to posedlý génius. V 22 letech obhájil disertaci na doktora filosofie. Ta se stala základem jeho výtečné knihy "Sex a charakter". Ten den, kdy obhájil svou disertaci, přešel z judaismu na křesťanství. Brzo poté, prohnal si hlavu kulí. Kniha bouřlivě proletěla světem, bylo mnoho nových vydání. V židovské encyklopedii autor zabírá značné místo. Jedni ho nazývají géniem, jiní degenerátem. Když jsem prostudoval jeho knihu, byl jsem zklamán. Weininger se mi jevil velikým ženo-fóbem. No, existují lidé homosexuálové, bisexuálové, nedávno se objevili i trisexuálové (tj. dnes je muž, a zítra už bude ženou), ale málokdy jsem potkal v tisku takových ženo-nenávistníků, jako Weininger. V tom nemohu s ním souhlasit. Byť by byla polovina žen ztělesněním pekla, tak už druhá polovina musí být dobrá, jak se říká fifty-fifty. A to i podle statistiky dr. Kinseyho. Ale názor Weiningera na židy nepostrádá zájmu.
Když jsem pracoval na Vyšší Sociologii a psal si do kartotéky vše zajímavé, chtě nechtě jsem se vracel k Bibli (obzvlášť Pátá kniha Mojžíšova, hlava 28).
* – Pátá kniha, rusky Druhý zákon, latinsky Deuteronomium je nejnenávistnější židovská kniha.
– V tom to je. Druhý zákon je nejlevitštější kniha. Četl jsem ji před 10 lety, a už tehdy jsem si poznačil v kartotéce, že tam je strašný antisemitismus.
Hle, ještě jedna zábavná poznámka. Velkým antisemitou byl slavný spisovatel Romain Rolland, nositel Nobelovy ceny. A proč se z něj stal antisemita? Kvůli nezdařenému manželství s židovkou Breal. Nutno říct, že to nebylo náhodou, k tomu došlo zákonitě. Dost často jsem se setkal s lidmi, kteří se stali přesvědčenými antisemity v důsledku nezdařeného manželství s židy.
* – Grigoriji Petroviči, podle zákona Vyšší Sociologie, když takové manželství se rozpadne, je to jen plus. Znamená to, že druhá polovina byla normální. V takovém případě velké plus Romainu Rollandovi.
– Podle pravidla, ano. Jestliže oba byli nenormální, vše je v pořádku. Ale jestliže jeden z nich je normální, tehdy vznikají skandály a nepříjemnosti. Nakonec to vede k rozluce. Ještě dodávám, odkud jsem sebral informaci o Rollandovi. Píše o tom žid Boris Suvarin v časopise "Kontinent", číslo 29, ročník 1981, str. 211. Je to židovský časopis, kde redaktorem byl Voloďa Maksimov, mimochodem ožrala, loozer, alkaš.
* – Rus?
– Ne, židovský míšenec, ačkoliv hromovým hlasem vykládá všem, že obřezaný není.
Jedním z největších antisemitů byl i proslavený Eichmann, kterého židé unesli v Argentině, přivezli do Izraele a tam pověsili. Zajímavý typ. Problém je v tom, že Eichmann byl čistokrevným židem-konvertitou. Byl také hlavním Hitlerovým činitelem ohledně konečného řešení problému židů. Kromě toho, Eichmann kulhal – od narození. Jak víme, dědičné ochromení pochází ze špatné genetiky. A on, jakoby se mstil židům za svoji nešťastnou krev. Opět máme tragikomedii.
Všichni z vás se učili o známém anarchistu Bakuninovi, který jeden čas spolupracoval s Marxem. Ale protože byl skutečným anarchistou, pohádal se s ním a vystoupil z První Internacionály.
* – To byl ten Bakunin, jehož spisy studují naši noví anarchisté? Jsou jím nadšeni a tvrdí, že jeho práce byly deformovány, jeho role v historii byla podána nesprávně.
– Právě tento Bakunin nazýval žida nejhorší sektou v Evropě. Malá vzpomínka. Třebaže byl Bakunin jasně bionegativním člověkem, měl děti. A dodnes v Paříži žije jeho pravnučka Kaťka Bakunina. V židovském časopise NRS systematicky dělají sbírku na Literární fond na pomoc vědcům a spisovatelům v exilu. Zásadně publikují jména dárců, avšak nikdy neříkají, komu ty peníze dávají. Ale jednou tak čtu dlouhý článek od hlavního redaktora Andreje Sedycha (dívčí jméno po matce Cvibak). Píše o tom Literárním fondu, ale najednou se přeřekne... ...a dozvídám ze, že mnohá léta platili penzi Bakunině, pravnučce revolucionáře. Otázka: A za co? Bakunin byl veličina čistě odpuzující: otec anarchismu, sám anarchista, spolupracoval s Marxem... Kdyby jí pomohli jednou, dvakrát, ale oni platili penzi...
Opět je zde těsné spojení mezi židy a profesionálními revolucionáři, nihilisty a buřiči. Nejen že vydržují je samé, ale i jejich vnuky a pravnuky. Ať si tam v Paříži spokojeně, šťastně žije tato staruška. Jenže oni sbírají peníze v celé ruské diaspoře s tvrzením, že budou sloužit ruským vědcům a spisovatelům v emigraci. Lež, podvod.
Ale dá se vysvětlit. Ekaterina Bakunina v Paříži psala své slaboučké veršíky, mezi nimi: "Nade mnou jest Satan nebo meč..."
. Tedy na místě Boha. Také se proslavila tím, že napsala "Historii ruského zednářství".
Vlastně sama vnučka Bakunina byla takovou zednářkou, jakým byl i její děd, což je nemalá zásluha před židovstvem. Tu máte vysvětlení, proč jí dali penzi.
Další fakt z kartotéky – zakladatel sionismu a zakladatel státu Izrael byl Theodor Herzl. Na jeho počest staví v Izraeli památníky, jeho jménem nazývají ulice. Je to velmi známá osobnost. Ale málokdo ví, že děti Theodora Herzla se zřekly svého otce. Přestoupily na křesťanství a staly se zuřivými antisemity. Opět, jak vidíme, tragikomedie..
* – Grigoriji Petroviči, jednou jste nám říkal, že podle slov jednoho vašeho čtenáře-žida, že židovství je nemoc. Možná tedy děti Herzla pochopily, že jsou nemocné, a v naději, že se tím vyléčí, vrhly se na druhou krajnost, přešly na křesťanství. Ale tato nemoc se nedá léčit...
– Máte pravdu. Tento žid mi řekl: "Grigoriji Petroviči, židé nejsou národ, nejsou lid, je to nemoc"
. Ostatně, on sám byl psychicky nemocný a jeho matka zemřela na psychiatrii.
Také čteme často v novinách o lybijském plukovníkovi Muammaru Kaddafim. V americkém tisku o něm píší: šílený plukovník, nepřítel Izraele a vrah číslo jedna.
* – Říká se, že Kaddafi prohlásil: "Dejte mi atomovou bombu a hned ji shodím na Izrael".
– Nevím, jak to dopadne s Izraelem, ale tuto ubohou zemi, Libyi, amerikáni už bombardovali. Kvůli podobnému prohlášení. Kvůli "antisemitismu". Při takovém bombardování zahynula Kaddafiho sestra. Problém je v tom, že tento plukovník Kaddafi je položid. Jeho matka byla židovka. Podle izraelských zákonů je Kaddafi celý žid, halachický žid. Jeho bratr žije v Izraeli. Vyznejte se v takové zamotané situaci. Kaddafi už za svých studentských let v Káhiře seděl v blázinci. Jak je to možné, že v mládí seděl v blázinci a potom se stal diktátorem Libye? Docela jednoduše. Jde o komplex vládnutí. O tom, že jeho matka je židovka, psalo se zde v Americe v židovském ortodoxním tisku.
A ještě jeden málo známý, ale podstatný fakt z historie antisemitismu. Atentátu na Alexandra II. se zúčastnili dva členové Narodnaja volja: Ruský Rysakov a polský Grišněvskij. Cara zabila druhá bomba, kterou hodil Grišněvskij. Grišněvskij byl skutečně polský žid jménem Appelbaum s falešným pasem na jméno Grišněvskij. Je to vše podrobně vylíčeno v dobře dokumentované knize A. I. Loseva "Žizněopisanie rossijskih imperatorov". Kniha přetiskuje i apelace v novinách po potrestání židů-vrahů cara. Popisuje se zde i následek tohoto atentátu: první židovský pogrom v dějinách Ruska. Po této vraždě, Alexandr III zavedl 3. května 1882 zákon o "čertě osedlosti" [hranice trvalého pobytu] pro žida.
* – Jó, tak proto vznikla črta osedlosti! A dodnes o ní křičí židé. Podle nich, carská vláda, vystrašená úspěchy židů, pokusila se ohradit hloupé, ožralé a lenivé ruské sedláky od čestných, nadaných a podnikavých židů.
Potvrdil to židovský historik z 3. emigrace E. Manin v NRS 21.3.1986. Je to rozumný člověk. Přesvědčte se sami. Židé-historikové o této vraždě cara psali desítky článků, a vždy Grinevickyj byl představen jako Polák. Ale my dobře víme, že byl polským židem jménem Appelbaum. A právě jeho bomba zabila cara.
Občas mám takový dojem, že pohrávat si s antisemitismem, hrabat se v tom, přináší židům sadistickou rozkoš. Například, v NRS 22.10.1986 žid Mark Roitman z třetí emigrace píše, že antisemity byli následující velcí spisovatelé: Shakespeare (obraz Šajloka v Kupci benátském), Puškin (lichvář Solomon ze Skoupého rytíře), Lermontov (žid Šprich z Maškarátu), Gogol (popis židů v Tarasu Bulbovi). No a další dodatek k této listině. Prý tam už přidali i Čechova (jeho Tina). Prostě, židé vzali všechny génie světa a všechny ruské spisovatele a zařadili je mezi antisemity. Kdo má pravdu a kdo ne? Na jedné straně, géniové světové kultury, na druhé, židáčci z "Nového ruského slova"...
Všichni známe velikého ruského dramaturga A. N. Ostrovského. Je to otec ruského národního divadla. Napsal velmi zajímavou věc, "Domostroj". Je to slovní med a duševní strava. Sám si ji cenil. Ale co o ní víte vy? Co jste o ní slyšeli?
* – Současná sovětská inteligence hovoří o "Domostroji" jedině záporně.
– Já vím, jejich písnička je – my náš, my nový svět budujeme... Ale historie ruské kultury i náboženství staví Domostroj do stejné roviny, jako největší díla lidské mysli. Obsahuje základní pravidla, jak organizovat dobrou harmonii v domácnosti na ruský způsob.
* – A proto v sovětských školách se o tom neučilo, dokonce vtloukali do hlav dětí negativní vztah k samému slovu domostroj!?
– Ano. V Domostroji se mluví o vztazích mezi hlavou rodiny a dětmi, mezi mužem a ženou. Byla to jakási ústava ruského života. Kniha byla v SSSR zakázána, vyloučena dokonce ze seznamů knihoven. Pokoušeli se ji vymazat z paměti lidí.
Z legrace nazývám své čtenáře svými agenty. Oni mi velmi pomáhají, vždyť nemohu bojovat sám. Stejně tak i moje knihy, jsou vlastně výsledkem kolektivní práce. Jeden z mých čtenářů-koautorů mi nejprve telefonoval, pak mi poslal kopii Domostroje. Je vydán v církevně-slovanském jazyce. Takže budu vám nejprve číst v staroslověnštině, pak vám to vysvětlím.
* – Grigoriji Petroviči, vzpomenul jsem si, ve vesničce pod Pitěrem, kde jsem trávil léto, babičky mi povídaly, že za starých časů, když křesťan uviděl žida, byť i šel na druhé straně ulice, byl povinen zajít do sauny a umýt se. Pokládali žida za morové plemeno.
Tohle pravidlo zde je také (v překladu): "Kdo bude jísti s židy matsu, nebo kdo bude se léčit u židovského lékaře, nebo kdo bude se mýti v baně společně s židy..."
. Ostatně, v dnešní době v Americe veškeré turecké hamamy a ruské bani jsou vlastně veřejné kluby pederastů. Pederasti používali sauny odjakživa. Zde, v Domostroji se píše, že kdokoliv z křesťanů půjde s židem do koupele, či jakkoliv se k nim připojí, duchovně bude vyhnán, zbaven své hodnosti, miranin [nižší klerikál] bude vyloučen z církve.
Je to vzato z předpisů Vasila Velikého a Ekumenického chrámu v Konstantinopolí. To znamená, není to jen v Domostroji. Domostroj napsal kněz Silvestr, jak vidíme, podle pravidel Vasilije Velikého!
* – A co to blbne římský papež dneska? Poslední katolický Ekumenický koncil sňal z židů vinu za ukřižování Krista. Nyní, podle ustanovení papeže, je nařízeno, že Krista zabili římští vojáci.
– Je fakt, že celá historie se přepisuje k výhodě židů.
V dnešní přednášce jsme rozebrali řadu zajímavých historických faktů, které jsou málo známé, zakázané, do jisté míry utajované. Vše to byla historie, minulost. Ke konci naší lekce, pokusíme se nahlédnout do dnešních dnů glasnosti a perestrojky v Rusku. Dáme si několik otázek a pokusíme se na ně odpovědět.
Proč dnes židé emigrují ze Sovětského Svazu? Kdo založil a budoval sovětský režim? Bez vytáček musíme přiznat, že sovětská vláda byla vládou židů. Tak proč jsou židé dnes první, kdo prchá před touto vládou?
* – Musíte uznat, že židé také opouští Izrael.
– Nepochybně. Viděl jsem statistiky imigrace a emigrace sovětských židů do Izraele a z Izraele. Za rok jich přijíždí 17-18 tisíc, ale ještě víc se jich běží z Izraele. I první prezident Izraele už dávno utekl a žije radši ve Švýcarsku.
Na závěr dnešní přednášky, chtěl bych poradit vedení Sovětského Svazu, aby v této době perestrojky obrátili pozornost nejen na židy a lidi s jistým procentem židovské krve, ale i na všechny ruské lidi s různým stupněm degenerativnosti. Protože to je spolek Satana a Antikrista, který může přinést takové hoře Rusku, ruskému národu a ostatním národům Ruska, že si to neumíme představit. Rusko nesmí zapomenout, že na jeho erbu je svatý Jiří, který neustále bojuje s hadem.
Další kapitola
Přejít na OBSAH