Grigorij Klimov «Boží národ»

Kapitola 1. ANDĚLÉ SVĚTLA

– Dnes začneme nový cyklus přednášek pod názvem "Boží národ". V tomto cyklu se věnujeme analyse toho, co se nazývá "židovská otázka". Tento námět je velmi obtížný, chceme-li jej studovat objektivně. Ostatně i takový odborník, jako F. M. Dostojevský, ve svém "Zápisníku spisovatele" upozorňuje, že "nemůže přinést plné světlo na tento staletý problém všeho lidstva" a že "na to necítí u sebe dost sil"...

Například, v originále rukopisu "Bratři Karamazovi" popsal skutečnou příčinu, proč Směrďakov zabil svého otce Karamazova: protože on jej v dětství sodomizoval... A v originále rukopisu "Běsi" bylo přiznání Stavrogina o tom, že znásilnil devítiletou holčičku, která se později oběsila...

Všechno tohle pak Dostojevský vyškrtl a hřích otcovraha vysvětlil diskusí s ateistou Ivanem; zločinný charakter Stavrogina zůstal zcela nevysvětlen...

Proč to vyhodil? Proč nemohl říct vše? O tom si dnes pohovoříme.

Dostojevský sám byl člověkem bionegativním a nemohl o tom hovořit. Kdyby začal odhalovat tajemství "Božího národa", odhalil by i sebe. A to takoví lidé nesmí dělat.

U nás v Rusku je židovský problém velmi důležitý, protože židé byli hybnou silou obou revolucí. Teorii komunismu, jak vám je všem známo, založil Karl Marx, původním jménem Mordechai Levy. Žid, jehož sami židé nazývají antisemitou. Dočtete se o tom v libovolné židovské encyklopedii. Ale proč byl antisemitou? Záhada.

Tak tedy Mordechai Levy-Marx nám napsal teorii komunismu. Od té doby naše další historie je spojena s židy. Vůdce únorové revoluce, Kerenský byl položid. Zde narážíme opět na jednu záhadu. Mlčí o tom jak historici na západě, tak i komunističtí historikové v SSSR. Proč v knihách o ruské revoluci mluvit o židech nelze – je to jakési tabu?

Pokračujme naši analýzu. Po hysterickém položidovi Kerenském přichází polomaniak položid Lenin. Byly napsány stovky knih o historii ruské revoluce, o Leninovi, ale všude, jak na západě, tak na východě, se pečlivě vyhýbají faktu, že Lenin byl polovičním židem po matce. Zato podle rabínských, dnes izraelských zákonů, takový člověk je pokládán za celého žida.

Nu dobrá. A kdo přichází k moci po Leninovi? Po Leninovi přichází kavkazský položid Stalin. Další položid. Opět záhada. Jakoby celá historie "ruské" revoluce byla nevyhnutelně spjata s židy.

Můžete mi namítnout: To je fakt, ale vždyť oni byli jen položidé a nikoliv židé. A v tom to spočívá. položid téměř vždy se cítí víc židem než Rusem. Existuje plno legend o Antikristu, podle nichž Antikrist, jako symbol, bude zrozen z matky židovské a otce ne-žida. Zapamatujte si tuto formuli. Bude klíčem k celému cyklu. Už v předešlých stoletích lidi pozorovali jakousi tajemnou osudnou roli takových položidů.

V našich dnech objevil se ještě jeden položid, laureát Nobelovy ceny Alexandr Isajevič Solženicyn, a do celého světa křičí, že "ruská" revoluce stála 60 milionů ruských životů. Ale, opět zde máme záhadu. Sám Solženicyn skrývá, že on sám je položid, v daném případě po otci. Jeho otec byl pokřtěným židem, z Izáka se stal Izajem, a tak dostáváme Alexandra Isajeviče Solženicyna. Zde můžeme opět si všimnout podivné maličkosti – jeho první žena Rešetovskaja byla také položidovka. Je to charakteristické, položida přitahuje položidovka. A jeho druhá, dnešní žena Natalia Světlova, je židovka. Podle rabínských zákonů, děti tohoto "velikého pravdo-ochránce a rusomila" mají právo se stát okamžitě občany Izraele (což pravděpodobně neudělají).

Vidíte, existuje jakýsi zákonitý vztah mezi "ruskou" revolucí a "židovskou otázkou". Jenomže nejen židé, ale i antisemité se této otázce bedlivě vyhýbají. TABU! Opět záhada...

A jakmile se začnete zabývat Antikristem, nevyhnutelně na vás přilepí cedulku "antisemita". Znovu výsměch a hřích. Začnou mne obviňovat v antisemitismu. Ačkoliv, mám 3 výborné advokáty. Nikoho jiného, než 3 sionistické velryby.

Velryba první, ideolog sionismu č.1, Theodor Herzl ve svém deníku píše, že pokládá antisemitismus za užitečný pro židovský národ.

Velryba druhá, V. Žabotiskij v r. 1905, za první "ruské" revoluce, píše: "Jako důvod pro sionistickou agitaci, antisemitismus uvedený v život je velmi vhodný a užitečný".

No a třetí velryba, ministerský předseda Izraele Ben Gurion svého času psal v židovském časopise "Camp Fire" v New Yorku:

"Kdybych měl nejen vůli, ale i moc, sestavil bych skupinu silných mladých lidí... Úkolem jejich by bylo, aby se zamaskovali coby nežidé, a pak použitím hrubého antisemitismu a hesel pronásledovali židy. Z hlediska přílivu imigrantů do Izraele bylo by to desetkrát úspěšnější, než co dokázala bezplodná propaganda tisíce emisarů".

Což se shoduje i se znamenitými "Protokoly siónských mudrců", psané, jak je známo, Ascherem Guinzbergem jako politická propaganda Chasidismu (nejfanatičtější sekty judaismu) pro své evropské spoluvěrce. Ascher se pokusil o sjednocení sil před Prvním sionistickým sjezdem. V tomto historickém dokumentu se jasně říká, že: "Antisemitismus je potřebný k ovládání našich nižších bratří".

Takže postavme si jako hlavní úkol tohoto cyklu přednášek – zachránit žida od antisemitismu. Zbytečné je to tajit, i mnozí židé sami nic nevědí o problémech, týkajících se "židovské otázky". Problémům je nutno dostat se na kloub. A proto tyto přednášky budu vést z pozice ochrany židů před antisemitismem.

* – Grigoriji Petroviči, ale Šulgin ve své knize psal, že pokládá antisemitismus za zdravý a normální u kteréhokoliv národa, že je to obranná reakce zdravého národa.

– Máte pravdu. Ale při druhém, pozornějším čtení, máte z knihy dojem, že autor mnohé nedopověděl, jak se stává u knih s touto tematikou. Zaujímá tutéž pozici, jako Dostojevský, totiž "nemohu vám všecko říct..."

Stejně tak si počíná i na západě vyhlášený filosof Berdiaev (já ho nazývám Berdiševskyj). Rovněž mluví často o spolku Satana a Antikrista, výsledkem čehož bude vláda knížete tohoto světa. Kníže světa vezdejšího podle Bible je Ďábel. Vidíte? On také ví, ale nedopověděl. Vždyť Antikrist, to je žid. A Satan, to je to, co my v našich přednáškách nazýváme DEGENERÁTI. Tedy psychická nemoc a pohlavní zvláštnost. Jedná se o degeneráty-tuzemce z okolního prostředí židů. A hle, Berdiaev-Berdiševskij tvrdí, že ten, kdo se narodil z takového spolku, bude vládnout světu. Ale vždyť i sám Berdiaev byl ženat s židovkou...

Jakmile se pokusíte popsat, kritizovat nebo analyzovat žida, židovskou otázku, okamžitě spustí křik degeneráti z okolí a začnou hájit žida.

Přednášel jsem svého času pro pracovníky intelektuální elity a vždycky se mi stává, že mezi 12-15 lidmi najdou se 2 nebo 3, kteří začnou hystericky křičet, že to vše je nesmysl, blbost, atd... Nechtěl jsem je urážet, ale musel jsem jim říct: "Za koho mluvíte?" A později se vyjasnilo, že jsou ženati s židovkami. Ale sami, i jejich ženy, to vše pečlivě skrývají. Proč? Vždyť by na to mohli být hrdi, vždyť, oni přece jsou... "Boží národ"? Ještě jedna záhada...

Vezměme dobrý příklad spolku Satana a Antikrista. Věc slavného psychiatra Bechtěreva. V SSSR začali nyní rušit kult Stalina. Plně odhalují jeho osobnost, přesto nepřipomínají ten fakt, že byl kavkazským položidem. Na to je uvaleno tabu, třebaže je to hlavním klíčem k pochopení psychologie Stalina.

V sovětském tisku nyní píšou, že r. 1927 pozval si Stalin Bechtěreva. k sobě na konsultaci kvůli mučící ho nespavosti. Jedna zajímavost, ještě za mých mladých let, každý ve Svazu věděl, že Stalin pracuje v noci. Když jsem sloužil v Berlíně, ve vojenské administraci, naši generálové tam vysedávali dlouho do noci, pro případ, že by z Kremlu zazvonil zvonek. Stalin a všechno jeho okolí totiž pracovalo v noci.

Nám to vysvětlovali tak, že soudruh Stalin je tak veliký člověk, že pracuje ve dne v noci. Nyní se už odhaluje toto tajemství. Celý život trpěl nespavostí a proto pracoval po nocích a mučil své okolí. Při konsultaci, Bechtěrev kromě nespavosti objevil i pokračující paralýzu levé ruky Stalinovy. Stalin měl "suchou ruku". V medicíně se tomu říká vrozená kachexie.

Bechtěrev vyšel z kanceláře a otevřeně ohlásil svou diagnosu: "Typická paranoia".

Paranoia je jednou z nejzrádnějších těžkých psychických nemocí. Rozdíl mezi schizofrenií a paranoií není velký, ale paranoia je horší. Je to svého druhu agresivní schizofrenie, doprovázená řadou mánií, mimo jiné mánií velikosti a mánií pronásledování.

Z mánie velikosti se zrodil kult osobnosti Stalina, z mánie pronásledování nekonečné zatýkání a věčné čistky. Zkušený psychiatr to vidí na první pohled. Stalin rovněž měřil 155 cm. V SSSR do armády nebrali lidi pod 150 cm (aby puška nebyla výš, než sám voják). Stalin měřil o málo víc.

Já měřím 180 cm. I pro ženy 155 cm je málo. Mám speciální kartotéku o výšce slavných lidí. Zajímavé v ní je, například markýz de Sade byl trpaslíkem, nějakých 155 cm. Polovinu života strávil ve vězení a v blázinci, kde napsal fůru vyprávění, v nichž popisoval to, co později bylo nazváno sadismem.

* – Doktor Fromm diagnostikoval u Stalina bezpohlavní sadismus.

– Ano. Fromm byl znamenitý psychiatr. Vezměme teď generála Franco, který vedl občanskou válku ve Španělsku. Zahynula v ní málem třetina španělského národa. Podle krve, generál byl čistým židem. Jak po otci, tak i po matce. Ale byl z těch konvertitů, kteří to opět jaksi pečlivě utajují. Na straně jeho protivníka, vedoucí komunistickou silou byla Passionaria. To je ta samá historie – čistokrevná židovka mezi konvertity a žena republikánského premiéra Negrina. Vidíte, kdo vedl neobyčejně krvavou a pustošící válku ve Španělsku? Na obou stranách židé.

Franco měřil 157 cm. Napoleon měřil 151. Všimněte si těch detailů. komplex Napoleona? Vše bývá většinou spojeno s agresivností. Takže Bechtěrev konstatoval nemoc správně. Jenže teď v sovětských novinách píšou, že po takové diagnose Stalin ho dal otrávit. Po třech dnech Bechtěrev zemřel za záhadných okolností. Rodina doktora přímo obviňuje jeho novou, mladou ženu. Bylo mu 70 let, když se oženil s mladou židovkou. Opět došlo k spolku Satana a Antikrista.

Tato mladičká židovka, jménem Berta Jakovleva, byla neteří náčelníka NKVD (předchůdce KGB) Jagody, čistokrevného žida. Jak píše dnes sovětský tisk, na rozkaz Stalina, přes Jagodu, jeho neteř otrávila svého váženého muže. A židovský časopis v New Yorku "Nové ruské slovo" to přebírá.

Při podrobnější studii objasňují se následující podivnosti. V moment věhlasné aféry Schneersona-Beilise, která je pro Rusko ekvivalentem věhlasné aféry Dreyfussovy ve Francii, na tomto procese nevystupoval nikdo jiný, jak tento znamenitý psychiatr Brechtenev. To znamená, odhalil se coby židofil.

Bechtěrev se narodil r. 1957. Proces Schneersona-Beilise trval až do r. 1910. Obyčejně, v 50 letech člověk neměl by konat nerozmyšlené akce. Tady máte ještě jednu ukázku, že stojí za to podívat se na židovský problém: vidíte, jak jsou degeneráti uvedeni v aktivitu a momentálně se postaví na ochranu židů. Instinktivně.

Pokračujme v analýze věci Bechtěreva a pohleďme na druhou knihu. Alexandr Seljanikov "Tajná síla zednářství", Sankt Peterburg, 1911. Zde opět, na str. 99, potkáváme našeho dobře známého. Známý zednář Gučkov, předseda státní Dumy [parlamentu], společně s profesorem Bechtěrevem odjeli do Konstantinopole, kde Mladoturci (to jest turečtí zednáři, kteří udělali revoluci v Turecku) je vítali s neobyčejnou slávou. Dá se z toho usoudit, že Bechtěrev musel být důležitým zednářem.

Podle mnohých pramenů, po revoluci Bechtěrev byl ne pouze levým, ale vyhlášeným liberálem, jak se tehdy říkalo. Vybízel studenty k účasti v revolučním hnutí a kvůli svému extrémnímu liberalismu měl po revoluci 1905 nepříjemnosti ve službě. Co říkal o liberalismu F. M. Dostojevský? Že jestli někdo zničí Rusko, nebudou to komunisti, ani anarchisté, ale proklatí liberálové. Protože vždy hlodají základy státu. Když jsem probral celou řadu znamenitých psychiatrů, konstatoval jsem, že je mezi nimi mnohem více psychopatů, než v libovolné jiné profesi.

Náš Bechtěrev, který se k sedmdesátinám ženil s mladičkou židovkou, je výbornou ilustrací pro definici berdiaevského spolku Satana a Antikrista. Nejprve se nám zdálo, že odporný Stalin otrávil výtečného předrevolučního profesora-psychiatra Bechtěreva, obhájce pravdy a vlastence. Který vyšel z kanceláře a prohlásil naplno: "Stalin je paranoik".

Avšak při hlubší analýze vidíme, že Bechtěrev byl stejný degenerativní darebák, jako byl Stalin, pouze ve vyšším stupni. Opět se potvrzuje obraz, na kterém had polyká vlastní ocas. Všude hledáme zákonitost a všude ji nacházíme.

Opakuji, děláme to proto, abychom před antisemitismem uchránili žida i normální lidi, kteří jsou nerozumně stíháni za antisemitismus.

Ale vraťme se k našemu dnešnímu tématu, k účasti židů v "ruské" revoluci. Prezident Reagan často během své kariéry opakoval, že Sovětský Svaz je "říše zla". Bylo to jeho heslem, ale aby někdo vyjasnil kořeny této říše zla, to nikdo v Americe neudělal. Proč? Opět jedna záhada...

Vždyť všechno toto zlo bylo postaveno na židech. Jak v teorii – Marxem, tak prakticky – na sovětské vládě. Ta z 80% byla z čistých židů, a zbývajících 20% byli zamaskovaní položidé nebo lidé, ženatí za židovky.

Dnes židé téměř každý den zdvíhají křik málem až do nebes: byl holocaust, katastrofa... A že Hitler zahubil 6 milionů židů (tato cifra je nejméně desetinásobek toho, co udává Jürgen Graff v "Mythus o holocaustu", Ruský věstník, 1996, #32-34). Ale nikdo z nich nekřičí o tom, že během "ruské" revoluce židé zahubili více než 60 milionů ruských lidí, v čemž jsou trošičku jaksi vinni. Pozastavme se podrobněji na tomto problému.

Nejznámějším výzkumníkem židovského problému v ruské emigraci byl Andrej Dikij, autor skvělé knihy "Židé v Rusku a v SSSR". Tato kniha vyšla v New Yorku r. 1976. Pozorně jsem ji prostudoval a pokládám ji za zajímavou a velmi cennou knihu. Ale začněme nejprve u autora. Andrej Ivanovič Dikij, to je pseudonym, skutečné jméno autora je Zankevič. Pravděpodobně Bělorus, ale nejsem si tím jist. Jeho pseudonym je charakteristický: Dikij = Divoký. Už významný francouzský spisovatel Balzac napsal zcela seriozně: "Jméno člověka má často vliv na jeho osud". To samé potvrzuje Solženicyn. Obzvlášť, když člověk sám sobě vybere jméno. Například, Maxim Gorkij = Hořký. Vlastním jménem Pěškov, ale to není moc zvučné. Proč si vybral pseudonym Hořký? Protože to odpovídalo hořkosti, jakou měl na duši.

Zabýval jsem se tím problémem. Znám několik případů, kdy člověk, který si vzal pseudonym Divoký, v duši byl anarchistou. Například, Boris Vildé, literární pseudonym Dikij, člen francouzského hnutí odporu, zastřelen Němci r. 1942. Z jeho deníků je zřejmé, že byl psychopat, mono maniak s komplexem sebedestrukce.

A ještě jeden příklad. Západoněmecký kancléř Willy Brandt. Jenže Brandt byl pseudonym, znamená to požár, skutečné jméno bylo Fromm. Dnes je předsedou Všesvětové socialistické internacionály, která sdružuje všechny levičáky a liberály.

Vraťme se k našemu Dikému. Zjišťuje se, že měl mladšího bratra s vadou zvanou "suchá ručka". Nemilostný zákon přírody hlásá, že jestliže u jednoho bratra jsou příznaky degenerace, ta se podle pravidla bude šířit na všechny bratry a sestry. Jde o genetickou vadu. Za několik pokolení celý rod vymře.

Ale abych neurážel slovem degenerace, někdy používám ruské slovo "vyroždenie", prostě rod přestane rodit. Jeden z hlavních výzkumníků degenerace, žák profesora Lombrosa, Max Norday, nazýval Tolstého vyrozencem vyššího řádu. Napsal dokonce knihu "Degenerace", která před revolucí vyšla několikrát v ruštině. Ve svém díle analyzoval degeneraci v oblasti literatury a hodně místa věnoval Tolstému. Protože bylo nevhodné nazývat degenerátem světově proslulého spisovatele, vymyslel nový termín – vyrozenec vyššího řádu.

Já mám v kartotéce o Andreji Dikém poznámku – bratr suchá ručka. Informace získaná od George Costina 25.12.1972. George vypadal na padesátníka, takový scvrklý, nezajímavý. A vedle něj seděla mladá krasavice, jeho žena. Potom jsem se dozvěděl, že to bylo jakési fiktivní manželství, jako u profesora Bechtěreva. George pracoval v "Hlasu Ameriky", a já dobře vím, že tam berou pouze lidi s komplexem Lenina. Takže informaci o bratrově suché ruce mi dodal George. Lidé sobě podobní se mezi sebou poznají. Obyčejný člověk možná neobrací pozornost na některé detaily, ale legionář například vždy pozná, když uvidí jiného legionáře. Nu dobrá, dík za informaci.

Andrej Dikij v 30-tých letech byl jedním z vedoucích antikomunistické organizace NTS [národní pracovní svaz ruských solidaristů, pozn. překl.]. A to byla ještě ta klika. Zednářská. Právě proto jim americká rozvědka platila peníze. Potom Dikij se pohádal s NTS, jak se patří lidem Divokým. Oni se s nikým nesnáší, oni jsou permanentní revolucionáři. To už byl druhý mínus. Dovolte sečíst plusy a minusy. Už jsem řekl, že jeho kniha je dobrá, velmi cenná. To je plus. Když rozbírám autora, narážíme na tři minusy: za prvé divoký anarchista, za druhé bratr suchá ručka, zatřetí jeden z vedoucích NTS.

Zemřel r. 1977, po dlouhé a těžké nemoci. Umíral těžce v starobinci na Tolstého farmě. Křičel bolestí. Všimněme si, že do starobince berou pouze staré lidi, psychicky nemocné nebo paralyzované. To jest ty, kteří se o sebe nemohou postarat.

Měl první ženu, s kterou žádné děti neměl. Už postarší, nějakých 50-60 let, a žení se znovu. Co to bylo za ženu? Židovka-karaimka. To znamenalo, nejvýznamnější antisemita ruské emigrace, a on se žení s židovkou!

* – To samé se stalo s vůdcem ruských fašistů v USA Vonsjackým, ten také se oženil s židovkou.

– Ano, to samé bylo s Vonsjackým. V prvním manželství byl ženatý s mladičkou židovkou z Oděsy. V druhém manželství šlo o milionářku, která byla dvakrát tak starší, než on, mohla by být jeho matkou. Mateřský, Oidipův komplex. Jsou to samí podivíni. Problém je, že za těmito zvláštnostmi se skrývají psychické nenormálnosti. Tito lidé se snaží dát do pohybu celý svět, utrhnout lodi kotvu.

* – Zde přichází na mysl jeden z axiomů z předešlého cyklu lekcí, z "Protokolů sovětských mudrců". Permanentním a patologickým antisemitou nejčastěji bývá člověk se smíšenou židovskou krví.

– Správně. Taky jsem si toho všiml. Proto musíme tohoto talentovaného antisemitu Dikého prozkoumat právě v tomto světle, abychom lépe pochopili jeho knihy.

Tak podívejme se, ani v druhém manželství neměl děti. Druhá jeho žena byla karaimka, to byli židé staré víry Mojžíšova zákona. Možné je, že sám měl částečně židovskou krev a právě proto problém židovské otázky jej tolik zajímal. A proto napsal tu krásnou knihu.

* – Grigoriji Petroviči, byl jeho antisemitismus chorobný nebo normální?

– Já bych řekl normální, zdravý, ačkoliv většina lidí se touto tématikou nechce zabývat, buď proto, že ji nezná, nebo proto, že je velmi obtížná.

Mám ještě malou osobní ilustraci, která vypovídá o psychologii autora. Roku 1971 vyšlo první vydání mojí knihy "Kníže světa vezdejšího". Věděl jsem, že jakmile se dotknu takového židovského tématu, okamžitě se zřítím na antisemitské smetiště. Tak tedy se ze mne stává novopečený mladý antisemita, a hle, blízko žije uctívaný, všem známý antisemita Dikij. Tak jsem se rozhodl mu zatelefonovat a seznámit se. Představit se patriarchovi ruských emigrantů-antisemitů.

Zazvonil jsem mu, představil jsem se, slušně se zeptal, nečetl-li mou knihu? On povídá, že ji četl třikrát a pokládá ji za úplnou volovinu, totální blbost. Povídá to vzrušeně a dokonce s jakousi vulgaritou. Odpověděl jsem mu: "Když je to kravina, proč jste to četl třikrát?" A on odpověděl. "Vy tam píšete pro modrou krev, pro bílou kost. Radši si přečtěte moji knihu". Řekl jsem mu, že jsem ji četl pozorně. Ale on pokračoval hrubé výčitky. Výsledek byl, že k spolku dvou antisemitů nedošlo.

Byl jsem zklamán. Nic jsem nechápal. Ne zbytečně se o tématu degenerátů říká, že je to téma pro Satana nebo pro Ďábla. Je zamotané a plné rozporů. Teprve o hodně později, uviděl jsem v tom jakousi zákonitost. O co vlastně šlo? Dikij ve své zajímavé knize popisuje fakta z politického života, ale nehledá kořen problémů. Přistupuje k nim pouze z pohledu historika. Můj přístup je biologický. Hledám biologické a psychologické příčiny neproporcionálně vysoké účasti židů v "ruské" revoluci. A právě to se Dikému nelíbilo. Vždyť on sám byl, no nebudeme říkat degenerát, řekněme "jasný vyrozenec".

Zkuste degenerátovi říct do očí, že je degenerát... Pro něj je to podobné jako občanská smrt. Vzpomeňte si na Věc Bejlisa. Ze všech stran na jeho obranu se vrhli zednáři, vyrozenci, to jest lidé s nečistým svědomím. Nečistotou je takový sňatek Satana a Antikrista, o němž psal filosof Berdiaev.

Na pomoc Beilisovi se vrhnul též ruský spisovatel Korolenko a jiní činitelé vědy a umění. V příloze ke knize člena Státní Dumy G. G. Zamyslovkého "Vražda Andruši Juščinského" je zveřejněn dopis "K ruské veřejnosti", který všechnu tuto nečistotu vlastnoručně popisuje.

Dovolte, vezměme jiného významného ruského spisovatele A. I. Kuprina. Je autorem nádherné povídky "Gambrinus". Pokud se pamatujete, autor v ní stojí zcela na straně židů. Popisuje v ní dobu revoluce 1905. Hospůdka Gambrinus v Oděse, na houslích tam hraje milý, starý žid Jaška. Nu a tento Jaška, podobný opičce, tesklivě hraje na housle. A pak vypukne revoluce roku 1905. Černá stovka vtrhne do hospůdky a výsledkem je, že ubohého Jašku, kterého všichni měli rádi, ztloukli a zlomili mu ruku. A chudákovi zůstal nevyléčen takový handikap.

Když to čtete, veškeré sympatie jasně jsou na straně židů... A co ty stovky žen, dětí a starců, zvěrsky ubitých židovskými teroristy-nosiči bomb jen v samé Oděse? Právě v tuto dobu! Noviny byly pestřené líčením rozervaných těl, stěn postříkaných mozky a krví, asfaltu zavaleného trupy, zakrváceného... Nezapůsobilo to na duši čtenáře? Odkud se vzala taková dvojí míra v duševním rozpoložení velikého ruského klasika?

Hle, mám na Kuprina také poznámky v kartotéce: už v dětství, když se učil v škole pro kadety, ho přistihli při pederastii. Na něj podal žalobu jeden ze spolužáků. Byl potrestán. Podle jeho životopisu, je to člověk zjevně bionegativní. Jeho rodiče se rozvedli, kvůli těžkému alkoholismu. Roku 1937 se vrátil do Sovětského Svazu, současně se svou dcerou Xenií. Ta už tehdy byla známou filmovou herečkou. Hrála ve Francii v 30 filmech. Byla krasavice, přesto zemřela jako stará panna bez muže, bez dětí. V SSSR se skamarádila s Faunou Raněvskou, židovkou a známou lesbičankou. Její matka, druhá žena Kuprina, skončila život sebevraždou... Takže se stává jasným, že i jeho dcera rovněž musela být "vyrozenkou".

* – A v Evropě to samé udělal Emil Zola.

– Ano. Když vypukl skandál Dreyfussovy aféry, na jeho obranu vystoupil znamenitý francouzský spisovatel Emil Zola. Do novin napsal článek, který měl obrovský ohlas. Začínal slovy "Žaluji". To jest, žaloval, obviňoval všechny, kteří byli proti Dreyfusovi. Za svůj článek byl souzen a odsouzen za pomluvu. A znamenitý spisovatel musel prchnout z Francie. Až do dneška se všude uvádí, že jeho postup byl šlechetný, protože vystoupil na obranu žida Dreyfusse, ale ani slovem se nikdo nezmiňuje o tom, že ten článek byl lživý.

* – Hle, jak takový moment se ukáže být zlomem v životě lidí a může se stát tečkou v jejich závěti. Nečisté svědomí jim káže vystoupit na obranu svého odboru, a oni sami sebe obětují. Tehdy vše se stává jasným. Například, dneska celý svět vychvaluje akademika Sacharova a v jeho šlépějích jdou další akademikové, jako Lichačev, dlouhá léta sedící na Solovkách, nebo Sagdaev, řídící kosmické centrum a u kterého je podivné jméno Raul.

– Takové vystupování se dá použít k odhalení bionegativních lidí. My třeba mluvíme: zednáři, zednáři, ale vždyť v průkazech není psáno: on je zednář! Díky podobnému židomilství, obzvlášť které není financované přímo (tajně ovšem je vždy), je možné se o nich dozvědět. Podívejme se, kdo se připojil ke skupině "Memoriál" – Sacharov atd. Když pro-analyzujeme celý ten spis, najdeme v něm plno bionegativních lidí. Už v Bibli je dána výborná formulace, že Satan velmi rád přijímá obraz anděla světla, liberála. Jinak řečeno, to, co dnes dělají všichni liberálové-humanitárníci, starající se jakoby o blaho společnosti, dělají to ve skutečnosti s cílem rozrušit tuto společnost.

* – Georgii Petroviči, ještě jedna perlička. "Nové ruské slovo" psalo, že znamenitý kalmycký básník David Kugultinov nedávno vystoupil na obranu nemocných AIDSem. Jediný Kalmyk, který se dostal mezi velké básníky a...

– Všimněte si už jeho jména: David. Který Kalmyk dal by svému synu jméno David? Například, vidím-li v SSSR, že někdo má jméno Felix, proč ho tak nazvali? Nepochybně z úcty k Džeržinskému. A jméno Edik už vůbec nestojí za řeč, z 10 Ediků jich 9 má smíšenou židovskou krev.

Ale vraťme se k naší analýze A. Dikeje a jeho knihy "Židé v Rusku a v SSSR, historická studie". Co mne v ní nejvíc zajímalo, jsou spisy členů sovětské vlády od roku 1919 až po rok 1940. Mnoho lidí se domnívá, že židé zaplňovali sovětskou vládu pouze ve 20-tých letech. Není to tak. Bylo to stejné i ve 40-tých letech.

V době, kdy se oddělilo Polsko od Sovětského Svazu, židé tvořili méně než 1% obyvatel Ruska. A teď dávejte pozor, proanalyzujeme sovětskou vládu hned po revoluci. Budeme rozlišovat žida v státních podnicích a v centrálních komitétech stranických organizací.

POREVOLUČNÍ VLÁDA ("Rada lidových komisařů")

1. Předseda Rady lidových komisařů – Uljanov (Lenin). Rus.

Ve skutečnosti byl položidem po matce, podle rabínských zákonů čistý žid. Autor knihy buď neznal nebo nedoceňoval význam položidů. Vždyť položid je vždy více židem než Rusem.

2. Komisař pro zahraniční otázky – Čičerin. Rus.

Opět Rus. A opět ta samá historie. Buď Dikij o tom nevěděl, nebo nechtěl o tom psát. Čičerin po otci byl ze staré dvorní šlechty, po matce byl žid. Tedy podle rabínských zákonů byl čistým židem. Ale to není všecko. Nejen že byl položid, ale byl také pededrastem. To mu však nijak nebránilo se ženit. Co myslíte, koho si vzal? Židovku. Takže zde můžeme doplnit Dikoje.

Ještě malinká črta portrétu: Čičerin před revolucí několikrát seděl v blázinci. Před revolucí v blázinci, po revoluci v ministerstvu zahraničí. Skončil také v blázinci. Koncem 20-tých let potichu zmizel z Kremelského Olympu a ukončil svůj život na psychiatrii. Je to zákonitý konec bionegativních lidi.

Myslím, že než jmenoval Čičerina ministrem zahraničí, Lenin vše rozvážil. V puritánské a škrobené Anglii Čičerinu lehko bylo stýkat se s lordy, pohybovat se jako mezi sobě rovnými, vždyť byl z jejich prostředí, a v zednářské Americe byl též mezi svými: byl pederast, jeho maminka židovka.

Kromě toho, homosexualita je běžná nemoc diplomatů.

3. Komisař pro národnostní otázky – Džugašvili (Stalin). Zde se píše – národnost gruzínská.

Jenže my už víme, že Stalin byl kavkazský položid. Už jeho jméno, přeloženo, značí: -švili = syn, džuga na mnohých nářečích označuje žida, judánce. I anglicky Džu značí žid. Takže celá etymologie: Josif, syn Jakova, příjmení syn žida, celkově – jde jak Gruzínec.

4. Prezident Nejvyšší ekonomické rady – Lurie (Larin). Žid.

My jsme se s tímto Larinem už setkali. Bucharin*, prý Rus, když zestárl, oženil se s mladičkou židovkou, dcerou tohoto Larina. Znovu ten spolek Satana a Antikrista!

* "Ano, Rusko rozhodně umírá. Nikde vůbec neexistuje a nikdy neexistovala třída obyvatel v nějaké zemi, jehož život by byl horší než v sovětském ráji... My děláme pokusy na živém těle sovětského lidu, čert ho vem, stejně jako v pitevně student lékařské fakulty se hrabe v mrtvole tuláka. Pozorně si přečtěte obě naše ústavy. V obou se po pravdě říká, že ve skutečnosti nemáme zájem ani o Sovětský Svaz, ani o žádnou jeho část... Co nás zajímá tak to je univerzální židovská světová revoluce, pro kterou jsme vždy obětovali vše, včetně sebe". (Citát je z dopisu "Rusa" Nikolaje Bucharina v londýnských židovských novinách "La Revue universelle", 1. března 1928. Pozn. ed).

5. Komisař pro obnovu – Schlichter. Žid.
6. Komisař pro zemědělství – Protian, Armén.
7. Komisař státní kontroly – Lander. Žid.
8. Komisař armády a námořnictva – Bronstein (Trockij). Žid.
9. Komisař státních zemí – Kaufman. Žid.
10. Komisař veřejných prací – Schmit. Žid.
11. Komisař veřejného zásobování – L. Lilina (Knigisen). Židovka.
12. Komisař lidové osvěty – Lunačarskij. Rus. Ve skutečnosti, Lunačarskij byl pokřtěný žid. Jeho ženou byla židovka Rosenel.
13. Komisař duchovenstva – Schpitzberg. Žid.
14. Národní komisař – Apfelbaum (Zinověv). Žid.
15. Komisař veřejné hygieny – Anvelt. Žid.
16. Komisař financí – Gukovskij. Žid.
17. Komisař pro tisk – Kogen (Volodarskij). Žid.
18. Komisař volebních záležitostí – Radomyslskij (Urickij). Žid.
19. Komisař justice (který nařizoval zastřelit) – Steinberg. Žid.
20. Komisař pro evakuace – Fenigstein. Žid.
21. Jeho náměstci – Ravič a Zalavskij. Židé.

Tedy z 22. členů bylo: židů 17, Rusů 3. Ve skutečnosti byli položidé, Armén 1, Gruzínec 1 (ve skutečnosti Stalin byl kavkazský položid. Vidíte, komu připadl 1/6 povrchu naší planety?

VOJENSKÝ KOMISARIÁT

1. Komisař armády a námořnictva – Bronstein (Trockij). Žid.
2. Předseda revolučního štábu Severní armády – Fischman. Žid.
3. Komisař vojenského soudu 12. armády – Romm. Žid.
4. Politický komisař 12. armády – Meitchik. Žid.
5. Politický komisař štábu 4. armády – Livenson. Žid.
6. Předseda rady armád Západní fronty – Pozern. Žid.
7. Politický komisař armádního okruhu Moskevského – Gubelman. Žid.
8. Politický komisař armádního okruhu Vitebského – Deib. Lotyš.
9. Komisař armádních rekvizicí města Sluck – Kalmanovič. Žid.
10. Politický komisař Samarské divize – Beckman. Žid.
11. Vojenský komisař téže divize – Gluzman. Žid.
12. K. arm. Rek. okruhu Moskevského – Zuzmanovič. Žid.
13. Předseda Hlavního Moskevského Vojenského Sovětu – Bronstein (Trockij).

Jeho asistenti:

14. Girschfeld. Žid.
15. Skljanskij. Žid.

Členové té samé rady:

16. Šorodak. Žid.
17. Petch. Žid.
18. Vojenský komisař Moskevské gubernie – Steinhardt. Němec.
19. Vojenský komisař Moskevské gubernie – Dulis. Lotyš.
20. Komisař Školy Pohraniční stráže – Gleizer. Lotyš.
21. Politický komisař 15. Divize Sovětů – Dzennis. Lotyš.
22. Politický komisař 15. Divize Sovětů – Polonskij. Žid.
23. Komisař Armádní rady Kavkazských armád – Lechtiner. Žid.
24. Speciální komisař Východní fronty – Bruno. Žid.
25. Speciální komisař Východní fronty – Schulman. Žid.
26. Člen kazanského Vojenského sovětu – Rosenholtz. Žid.
27. Člen kazanského Vojenského sovětu – Meihof. Žid.
28. Člen kazanského Vojenského sovětu – Nazenholtz. Žid.
29. Velitel Rudé Armády v Jaroslavě – Gekker. Žid.
30. Náčelník Petrohradského vojenského komisariátu – Ceiger. Žid.
31. Politický komisař Petrohradského vojenského okruhu – Gittis. Žid.
32. Velitel Západní fronty proti Česko-Slovensku – Vacetis. Lotyš.
33. Člen Sovětu vojenské komuny – Latzimer. Žid.
34. Náčelník Vojenské komuny (býv. Rakouský důstojník) – Kolman. Žid.
35. Náčelník Moskevského vojenského okruhu – Bicis. Lotyš.
36. vojenský komisař Moskevského vojenského okruhu – Metkaz. Žid.
37. Náčelník ochrany Krymu – Zak. Žid.
38. Velitel Kurské fronty – Sluzin. Žid.
39. Jeho zástupce – Zilberman. Žid.
40. Politický komisař Rumunské fronty – Spiro. Žid.
41. Zplnomocněnec pro vyjednání míru s Německem – Davidovič. Žid.
42. Kandidát – Šneur. Lotyš.
43. Voják – Smidovič. Žid.

Celkově z 43 členů bylo židů 35, Lotyšů – 7, Němec – 1, a Rusů – 0.

KOMISARIÁT PRO VNITŘNÍ VĚCI (vydával nařízení zastřelit)

1. Lidový komisař – Apfelbaum (Zinověv). Žid.

Je to ten samý Zinověv, který se skrýval s Leninem v chatě ve stanici Razliv. Lenin se tehdy převlékl za ženu, Zinověv mu nabídl rámě a vedli se, aby uprchli do Finska před vládou Kerenského. Později Kerenskij uprchl před Leninem v převleku za milosrdnou sestru. Dnes v Razlivě z toho udělali celý memoriál, ale ani slova v něm o tom, že v této boudě s Leninem se skrýval i Zinověv, který prakticky byl homosexuálním partnerem Lenina a kterého dal popravit Stalin v době veliké čistky.

2. Jeho pomocník, náčelník Výjimečné Komise – Radomyslskij (Urickij). Žid.

To byl hlavní rudý terorista Petrohradu. Byl zabit druhým židem Kanegiserem. Přičemž tento Kanegiser pocházel z bohaté židovské rodiny. Jako mladý žid-student přijíždí k náčelníkovi petrohradské Čeky Urickému hrát s ním šachy. Opět, zde je nějaká záhada. Tento Kanegiser najednou střílí na Urického. Je to nejasný případ. Zdá se, že šlo o dva pederasty, a z žárlivosti jeden zastřelil druhého.

To se mnohdy stává. Jenomže tentokrát byl vyhlášen strašný rudý teror. Bylo zastřeleno víc jak 10.000 rukojmí. Všichni byli Rusové. Představte si. Jeden žid střílí na druhého žida, a kvůli tomu je popraveno 10.000 lidí, mezi kterými nebyl ani jeden žid.

Potom, s tou samou logikou, pološílená židovka Kaplan střílí na maniakálního položida Lenina, a vše se opakuje. Opět vyhlašují rudý teror v Moskvě a opět střílejí okolo 10.000 ruských lidí. A znovu ani jeden žid není v rukojmí. Tak takový byl začátek Sovětské moci. Židé hned ukázali všem, kdo zde bude pánem a kdo bude otrokem.

Zde přichází na mysl jiná paralela. V nám už známé knize "Hitler zakladatel Izraele" popisuje se příčina, která přivedla k tomu, co na západě nazývají "Křišťálová noc". Několik měsíců předtím, židovská propaganda vytrubovala do celého světa, že v Německu začíná masový antisemitismus, poté, co začali rozbíjet vitríny židovských obchodů a zapálili několik synagog.

Podle této knihy, počátek těch incidentů byl následovný: Roku 1938 polský žid Grünschpan v Paříži zastřelil revolverem nevýznamného německého diplomata von Rotta, který byl něco jako třetí tajemník vyslance. Goebels toho úspěšně využil pro svou antižidovskou propagandu. Kniha nám osvětluje pozadí tohoto spíše spontánního procesu. Zjišťuje se, že to byli dva pederasti, jako v případě s Urickým. Prakticky všichni pederasti jsou psychotikové a neurotikové. Jak se často stává, žárlivost u nich bývá ostřejší, než u normálních lidí. Nuže, žid Grünschpan zastřelil svého partnera. A zaplatilo za to tisíce v této záležitosti nevinných německých židů. Roztloukli jim vitríny obchodů, okna domů, některé dokonce tahali za vlasy, ale vše tohle bylo organizováno čtvrtinovým židem Josefem Goebelsem.

Znovu se podívejme na jména. Josef Goebels, Josef Stalin, Josef Broz-Tito... Takových Josefů vám mohu dodat kolik chcete. Líbí se vám to? Jacísi Josefové blázní, a platí za to miliony nevinných lidí. Ještě jedna zákonnost a ještě jeden Josef – Pilszudski, který v druhém manželství byl ženat s židovkou. Dosud národní hrdina Polska...

Vzniká paralela – mladičký židáček "hrál šachy" s katem – mučitelem Urickým, pak ho z neznámého důvodu zastřelil. Svou krví splácel tyto pederastické zábavy židů ruský národ.

Leč vraťme se k seznamům tajné policie SSSR:

3. Náčelník propagandy – Goldenrudin. Žid.
4. Předseda ekonomické komise Petrohradské komuny – Emder. Žid.
5. Více-předseda hygienické komise – Rudin. Žid.
6. Komisař pro evakuaci běženců – Finigstein. Žid.
7. Jeho pomocník – Abraham Krachmal. Žid.
8. Komisař Petrohradského tisku – Volodarskij. Žid.
9. Komisař Moskevského tisku – Krasikov. Žid.
10. Komisař Petrohradské policie – Feierman. Žid.
11. Náčelník tiskového byró – Martinson. Žid.
12. Moskevský komisař veřejné bezpečnosti – Rozental. Žid.

Členové Petrohradské Výjimečné komise:
13. Meinkman. Žid.
14. Giller. Žid.
15. Kozlovski. Polák.
16. Model. Žid.
17. I. Rozmirovič. Žid.
18. Diesperov. Armén.
19. Iselevič. Žid.
20. Krassikov. Žid.
21. Buchan. Armén.
22. Merbis. Lotyš.
23. Pajkis. Lotyš.
24. Anvelt. Němec.

Členové Sovětu Petrohradské Komuny:

25. Zorke. Žid.
26. Radomyslskij. Žid.

Členové Moskevské Zvláštní komise:

27. Předseda – Dzeržinskij. Polák. Ale ve skutečnosti je položid, ženatý s čistokrevnou židovkou.
28. Zástupce předsedy – Peters. Lotyš. Všechny tyto Lotyše nutno označit otazníkem. Není to ověřeno.
29. Šklovskij. Žid.
30. Krejfis. Žid.
31. Cejstin. Žid.
32. Razmirovič. Žid.

V Petrohradské ČK byla Madam Razmirovič, ale v Moskevské ČK, jak vidíme, byl jiný žid Razmirovič. Čemuž se říká rodinný podnik. Střílení vězňů je hobby nejen rodinné, ale i národní.

33. Kronberg. Žid.
34. Haikina. Židovka.
35. Karlson. Lotyš.
36. Schauman. Lotyš.
37. Lentovič. Žid.
38. Rivkin. Žid.
39. Antonov. Rus. Hle, kam až se vecpe ruský blb. Ale možná, že byl prostě sadista.
40. Delafarb. Žid.
41. Citkin. Žid.
42. E. Razmirovič. Žid. Zřejmě, celá rodinka je zde.
43. G. Sverdlov. Žid.
44. Blumkin. Žid.

To byl ten, co zastřelil německého vyslance Mirbacha. Lenin se zaklínal, že vrah bude vypátrán a potrestán. Jenže hledat nebylo třeba. Byl náčelníkem Dzeržinského oddělení. Jeho kancelář byla o jedno poschodí níž, než kancelář Dzeržinského.

45. Bizenskij. Žid.
46. Aleksandrovič. Rus.
47. Reitenberg. Žid.
48. Fines. Žid.
49. Zaks. Žid.
50. Jakov Goldin. Žid.
51. Galperschtein. Žid.
52. Kniggisen. Žid.
53. Lacis. Lotyš.
54. Deibol. Lotyš.
55. Seizan. Armén.
56. Deibkin. Lotyš.
57. Náčelník Taganovského vězení – Libert. Žid.
58. Fogel. Němec.
59. Zakis. Lotyš.
60. Schillenkus. Žid.
61. Janson. Lotyš.
62. Předseda komise Trubeckého bastionu a Petrohradské pevnosti. Žid.

Celkem 62 členů, z toho Židů – 43, Lotyšů – 10, Arménů – 3, Poláků – 2, Němců – 2, Rusů – 2. To znamená, že veškeré orgány teroru v Petrohradě a v Moskvě byly v rukou židů. Z 62 členů Židů bylo 43, Rusů jen 2. A přitom stříleni byli Rusové.

Lotyšů bylo 10. Už jsem se zmínil, že to potřebuje ověřit. Mohli to být židé z Lotyšska, nebo Lotyšové s židovskou krví, nebo jako Lacis, který byl ženatý s židovkou. Spolek a la Berdiaev-Berdičevskij. A Lacis byl ženat se sestrou Stalinova ženy.

KOMISARIÁT ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ

1. Lidový komisař – Čičerin. "Rus".

Jeho asistenti byli:

2. Karachan. Žid.
3. Fritte. Lotyš.
4. Ředitel pasové expedice – Margolin. Žid.
5. Vyslancem v Berlíně – Ioffé. Žid.
6. Přidělenec do vyslanectví v Berlíně – Levin (v 1919 lidový komisař v Sovětské Republice Bavorské)
7. Náčelník byró tisku a informací u vyslanectví v Berlíně – Axelrod. Žid.
8. Vyslanec ve Vídni a v Londýně – Rosenfeld (Kameněv). Žid.
9. Zvláštní zplnomocněnec v Paříži a Londýně – Bek. Žid.
10. Posel do Kristianie – Beitler. Žid.
11. Konsul v Glasgowě – Malkin. Žid.
12. Předseda mírové delegace v Kyjevě – Kain Rakovskij. Žid.
13. Jurist-konsul – Astschub (Ilsen). Žid.
14. Generální konsul v Kyjevě – Grünbaum (Kševinskij). Žid.
15. Generální konsul v Oděse – A. Bek. Žid.
16. Neoficiální představitel v USA – Martens. Němec.

Celkem ze 16-ti členů bylo 13 Židů, Lotyš – 1, Němec – 1, Rus – 1. Takže komisariát zahraničních věcí se skládal téměř výhradně z Židů. Jediným Rusem byl Čičerin, a jakým byl Rusem, už víme.

Vidíme, že vyslancem v Berlíně byl Ioffé, Žid. To byl ten milenec Trockého. Když byl Trockij vyloučen ze strany a vyhnán ze Sovětského Svazu, Ioffé spáchal sebevraždu. Před revolucí tento Ioffé se léčil ve Vídni u znamenitého psychiatra Adlera. Žili tenkrát společně s Trockým ve Vídni. Trockij tehdy vydával noviny "Pravda" a Ioffé běhal k psychiatrovi.

KOMISARIÁT PRO FINANCE

1. Lidový komisař – Meržvinski. Polák.
2. Jeho pomocník – Don-Solovjej. Žid.
3. Komisař – Isidor Gukovskij. Žid.
4. Jeho pomocník – I. Axelrod. Žid.
5. Ředitel kanceláře – Zaks (Gladnev). Žid.
6. Ředitel kanceláře – Bogoletov. Rus.
7. Hlavní tajemník – Haskin. Žid.
8. Jeho pomocnice – Berta Hinevič. Židovka.
9. Předseda finančního kongresu sovětů – Lacis. Lotyš.
10. Jeho pomocník – Weistman. Žid.
11. Komisař pro likvidaci rusko-německých pohledávek – Fürstenberg (Ganeckij). Žid.
12. Jeho hlavní sekretář – Koran. Žid.
13. Administrace lidových bank – Michelson. Žid.
14. Administrace lidových bank – Zaks. Žid.
15. Administrace lidových bank – Akselrod. Žid.
16. Administrace lidových bank – Sadnikov. Rus.

FINANČNÍ AGENTI

17. V Berlíně – Landay. Žid.
18. V Kodani – Vorovskij. Žid.
19. V Stockholmu – Abraham Šenkman. Žid.
20. Hlavní revizor lidových bank – Kan. Žid.
21. Jeho pomocník – Gorenstein. Žid.
22. Hlavní komisař pro likvidace privátních bank – Anrik. Žid.
23. Jeho pomocník – Mojsej Kovš. Žid.

ČLENOVÉ TECHNICKÉ KOMISE PRO LIKVIDACI SOUKROMÝCH BANK

24. Eliaševič. Žid.
25. G. Giflik. Žid.
26. A. Rogov. Žid.
27. G. Lemerich. Žid.
28. A. Rozenstein. Žid.
29. A. Plat. Lotyš.

Celkem, z 29 lidí je Židů 24, Lotyšů 2, Rusů 2, Poláků 1. Byli to všichni židovští bandité, okrádající ruský národ. Pokračujme analýzu sovětské vlády 20-tých let. Následuje seznam justičního komisariátu:

KOMISARIÁT SPRAVEDLNOSTI

1. Lidový komisař – I. Steinberg. Žid.

Tento žid, v polovině dvacátých let, utekl z Sov. svazu do Ameriky a žil tam v New Yorku. Psali o něm v židovském časopise "Nové ruské slovo" – prý vážený soudruh Steinberg žije zde a je to dobrý žid. A přitom on byl, možno říct, hlava teroristické justice. Zabýval se tam popravami, a v Americe je z něj hodný, dobrý žid.

2. Komisař kasačního oddělení – Schreder. Žid.

To značí, že když Steinberg odsoudil k smrti a odsouzený se odvolal, padnul k Schrederu, druhému židé...

3. Předseda Moskevského Revolučního Tribunálu – I. Berman. Žid.

Zde nutno uvážit, že v této době, většina všech trestů bylo zastřelení. Myslím, že 90% zatčených bylo skutečně zastřeleno. Znalost práv za revoluce se omezovala na rychlé, co nejrychlejší popravení osob, figurujících na seznamu.

4. Komisař senátu v Petrohradě – Ber. Žid.
5. Předseda Nejvyšší revoluční komise Republiky – Bronstein (Trockij). Žid.
6. Předseda pátraci komise Revolučního Tribunálu – Gluzman. Žid.
7. Vyšetřovatel tohoto tribunálu – Legendorf. Žid.
8. Vyšetřovatel tohoto tribunálu – Sluckij. Žid.
9. Prokurátor tribunálu – Fridkin. Žid.
10. Starší sekretář oddělení kodifikace – Gojnbark. Žid.
11. Hlavní sekretář lidové komuny – Širvin. Žid.
12. Komisař pro ochranu národa – Luckij. Žid.

Ochrana národa, ale kterého? Božího národa... Celý komisariát teroristické Justice, od prvního do posledního, byl sestaven z židů. Výsledky jejich řádění nad ruským národem zná celý svět, ale mlčí...

Následuje seznam lidových advokátů:

1. G. Antokolskij. Žid.
2. V. Aranovič. Žid.
3. I. Beier. Žid.
4. P. Bisk. Žid.
5. A. Gundar. Žid.
6. G. Davidov. Žid.
7. P. Kastarianc. Armén.

Jak vidíme, samí židé. Mezi ně se dostal jeden Armén. Celkem z 19. členů, Židů je 18, Armén – 1, Rusů – 0.

* – Udivuje mne, že mezi menšinami slyšíme často o Arménech a židech.

– To se dá vysvětlit. Z hlediska degenerace národů, na prvním místě jsou židé, na druhém místě v rámci SSSR jsou Arméni.

* – Vnějším vzhledem, prakticky je nerozeznáte.

– O tomto tématu existuje dost zajímavých faktů. Také revoluce se zúčastnilo poměrně mnoho arménů. Vezmete-li v úvahu dnešní disidenci, na prvním místě jsou židé a lidé mající trochu židovské krve, na druhém místě opět Arméni. Například letošní vzpoury a nepořádky. Začalo to v Arménii. S emigrací z SSSR je to podobné. Nejvíc emigrují židé, po nich Arméni. Sovětskou vládu už arménští disidenti přestali bavit a jednoho z nich už ani nesoudili, nestrčili do koncentráku, ale prostě posadili do letadla a poslali pryč... Kam? Do Etiopie, kde on jedním vrzem odjel na americké vyslanectví.

Stýkal jsem se s jedním položidem. Byl to muž ve věku tak asi 45, kulturně vzdělaný, zajímavý. A najednou se říká, že je poradcem Brežněva, že dělá něco při Kolumbijské univerzitě. V Sojuzu pracoval v jakémsi oddělení ČK. Jedním slovem, je to člověk, který zná... A on, když si přečetl moji knihu "Protokoly sovětských mudrců", řekl mi: "Máte pravdu". Ještě k Arménům. Náklonnost židů je spíše k sexu orálnímu, Arméni spíše k análnímu. Říká se u nás arménské hříčky – když jde o pederastii. Tento termín jim dal ruský národ, a jak se říká, hlas národa – hlas moudrosti.

Podobně jako židé, většina jejich národa se nachází v diaspoře a nehodlá se vracet do vlasti. Podobně jako u židů, u Arménů je náklonnost k obchodu a nechuť k zemědělství. Podobně jako židé, Arméni zažili své pogromy, z nichž nejstrašnější byl začátkem 20. století, a kdyby je Rusko nevzalo pod svou ochranu, kdoví, zda by přežili jako národ...

KOMISARIÁT NÁRODNÍ OSVĚTY

1. Lidový komisař – Lunačarskij. Rus.

Kamarád Lenina. Zde je označen jako Rus, ale ve skutečnosti byl konvertovaným čistokrevným židem a byl ženatý s židovkou Rosenel. Pamatuju si, když jsem byl malý kluk, promítal se zajímavý film. Nazýval se "Medvědí svatba". Scénáristou byl Lunačarskij. Byly v něm popsány sexuální zvrácenosti a sadistické vraždy. Téma dosti neobvyklé, dokonce i u Lunačarského.

2. Komisař Severní Oblasti – Grünberg. Žid.
3. Předseda komise Výchovného institutu – Zolotnickij. Žid.
4. Náčelník municipální sekce – Lurie. Žid.
5. Náčelník plastického umění – Sternberg. Žid.
6. Žid. hlavní sekretář komisariátu – M. Eichenholc. Žid.
7. Náčelník divadelní sekce – O. Z. Rosenfeld. Židovka. To byla žena Kameněva. I Kameněv byl žid.
8. Její pomocnice – Zac. Židovka.
9. Ředitel druhého departmentu – Grojnim. Žid.

To znamená, že celý Komisariát národní osvěty, který se zabýval promýváním mozků ruského národa, se skládal kompletně ze židů pod vedením zamaskovaného žida Lunačarského.

V moment formování režimu, v moment položení základů sovětského státu, ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo osvěty se nacházelo exklusivně v rukou "božího národa". A všechno, co dnes prožíváme, bylo založeno už tenkrát.

Od té doby uběhlo 70 let. Dnes Gorbačov se pokouší o jakousi perestrojku. Ale naráží na obrovské těžkosti, protože fundament všeho byl zosnován hned po revoluci takovými lidmi.

Jestliže v Rusku po dobu 300 let existovalo tatarské jho, tak po revoluci začalo jho židovské, které bylo mnohem horší. Tataři brali pouze daň a vládu ponechali v rukou feudální ruské šlechty. Ani církev nerušili. Když však po revoluci přišla k nám vláda židovská, pro Rusko jho stalo se mnohem škodlivější.

Přivedu malou ilustraci. Roku 1926 mně bylo 8 let a vstoupil jsem do první třídy střední školy. Kdo byl naším ředitelem školy? Abraham Mojsejevič Rozov – žid, který kopíroval Trockého (růstem, bradkou). Jedna holčička zaslechla cosi doma a ve škole plácla: "Bij žida, spas Rus!" Jaký byl trest pro osmiletou školačku? Ze školy ji vyhnali s vlčím vysvědčením. Do žádné jiné školy vstoupit už nemohla. Taková byla pomsta Abraháma Mojsejeviče Rozova....

Přitom za urážku Cara byla tehdy pokuta 100 rublů. Ale skončil soudruh Rozov špatně. Začátkem třicátých let, když začala bitva uvnitř strany, byl zatčen a zmizel beze stop. Tak kavkazský položid Stalin sežral novočerkasského žida Rozova.

Před revolucí, židům bylo přísně zakázáno v Novočerkassku žít. Dovoleno jim bylo pouze 24 hodin, to jest přijeli kvůli byznysu, přenocovali a odjeli. Předrevoluční Novočerkassk byl hlavním městem Převelikého vojska Donského, ale obchodním centrem byl Rostov. Vzdálenost mezi nimi byla 40 km. Tedy téměř jako Washington a New York. Washington je nevelké hlavní město, hned vedle je New York – centrum trhu. Rostov byl po Oděse největším obchodním centrem jihu Ruska. Žilo tam velmi mnoho židů, i Arménů bylo hodně. A téměř vedle, v Novočerkassku, židům žít bylo zakázáno. Nu a ihned po revoluci, výchovou dětí v Novočerkassku se zabýval už žid Abrahám Mojsejevič Rozov.

Teď se podívejme, bylo-li oprávněné rozhodnutí ruské vlády a atamana, zakazovat židům tam žít. Ataman byl hlavou Převelikého vojska Donského.

Vezměme příklad z pozdější doby. Já jsem byl ženat 24 let. Jak se dá předpokládat, měl jsem i tchýni. Tato tchýně žila 15 let s Arménem Aramem. Celou tuto dobu měl Armén vlastní ženu v blázinci. Byla to položidovka. Její otec byl bohatý kozák z Novočerkasska, matka židovka z Rostova. Tato židovka nějakým způsobem pobláznila bohatého kozáka z Novočerkasska. Narodila se jim dcera Ljuba Cikunová, která se stala ženou tohoto Arama. Sám mi to Aram vyprávěl. Později jsem zjistil, že tento Armén. ve skutečnosti nebyl Armén., ale arménský žid. Vlastním jménem Aram Michajlovič Safarian. Jaká je etymologie tohoto jména? Safarian pochází od "šofar", což je speciální roh, do kterého rabíni troubí o velkých svátcích. Aram je arménské Abrahám. Takže on nebyl Aram Michajlovič, ale Abram Mojsejevič. V seznamech leninistů z zaplombovaného vagonu, které Němci vpustili do Ruska, figuruje také nějaký Safarov. Tento Safarov z leninského vagonu se zúčastnil zastřelení všech členů carské rodiny v Jekatěrinburku.

Co je zajímavé, je to, že i náš zamaskovaný arménský žid, když se ženil, bylo to s ruskou položidovkou. Prostě oni se vzájemně přitahují.

Otec jeho ženy byl bohatý novočerkasský kozák Cigunov. V Novočerkassku byla Cigunovská burza a Cigunovská zastávka. Cigunovská burza byla lesní, tam byly ohromné sklady dřeva, byla tam i zastávka železnice, kde se vykládalo dřevo pro Cikunovskou burzu. Cikunov byl tehdy velkým novočerkasským kapitalistou.

Ale po revoluci, na zastávce vykládali už ne lesní materiál, ale zatčené lidi, protože ze zastávky bylo blízko k Novočerkasské věznici. Za obrysy města Novočerkassk stála věznice, kterou za dob sovětských rozšiřovali, rozšiřovali a rozšiřovali. Stála v polích. Kolosální věznice. Větší, než v Rostově. Arestanty vykládali z vlaku na Cigunovské zastávce. Já to všechno dobře znám. Narodil jsem se v Novočerkassku r. 1918 a žil jsem tam do roku 1941.

Nu tak tedy, ke svatbě došlo roku 1920, bylo jim 20 let. Aram mi vyprávěl, že měl skvělou ženu, jen trochu nervozní. Měla s ním děti, ale ve věku 50. let onemocněla klimatickou poruchou. Během sedmi let pomaloučku ztrácela rozum. V blázinci od svých 57 let, prožila tam ještě 23 roky, než zemřela.

Když jsem se ptal, jakým způsobem ztrácela rozum, vyprávěl mi:

"Například, spím a zdá se mi, že na mne prší. Otevřu oči, a ona stojí nade mnou a sype na mne sůl. Řikám jí: «Ljubočko, co děláš?» A ona odpovídá: «No, víš, chci tě zaříznout. A abys nesmrděl, tak tě nejdřív posolím»...

Nebo jde na 5. avenue a koupí tam nejdražší střevíčky v nejdražších obchodech, hned 5 párů najednou. Přinese je domů, dá do velkého hrnce a vaří. Ptám se: «Ljubočko, co to děláš?» A ona mi vysvětluje: «Víš, ty střevíčky strašně smrdí. Tak já je napřed vyvařím». A vaří je, a vaří...

Nebo, usmažím vejce s šunkou a postavím na stůl pro sebe i pro ní. A ona hned vyměňuje talířky a povídá: «Mne nepodvedeš. Chceš mne otrávit...»

Dám se třeba do úklidu. Začnu vysávat prach. Ale ona přijde a vytrhne mi šňůru ze zásuvky. Povídá: «Já vím, že mne chceš vcucnout do vysavače. Nejsem tak blbá! A směje se...»

A jednou v noci se budím, ona stojí nade mnou s břitvou v ruce a připravuje se mi uříznout pohlaví".

Vidíte, kam směřuje takové nemocné úsilí. Většina psychických deregulací je psychosexuálních. Současně v hlavě i v kalhotách. Tohle byl nejostřejší příklad, jaký vám mohu dát. Muž i žena podepsali prosbu o přijetí na psychoterapii, kde ona prožila ještě 23 let, než zemřela.

Ze zvědavosti jsem spočítal, kolik to tenkrát stálo americké daňové poplatníky. Půl druhého milionu dolarů! Takže ona byla jaksi milionářka, jenže v záporném smyslu.

A s mojí ženou se udála ta samá historie. Nebylo to pro nic za nic, že moje tchýně žila s Arménem, který měl bláznivou ženu... A navíc nutno vzít v úvahu, že tato bláznivá položidovka Ljuba Cikunová měla dvě nebo tři děti a kupu vnuků, takže je klidně možné, že ta historie se zopakuje i s jejími dětmi a vnoučaty, až dosáhnou klimatického věku. Vždyť vše to se táhne na 50-70 let. Je to jakýsi vložený kapitál, kapitál genetický.

Teď se vraťme ke knize A. Dikého. Hle seznam žurnalistů a spolupracovníků centrálních novin:

Korespondenti novin "Pravda", "Izvestia", "Finansi" i "Narodnoe hoziajstvo"

1. Dinn. Žid.
2. Bergman. Žid.
3. Kun. Žid.
4. Duamant. Žid.
5. A. Bramson. Žid.
6. A. Torbert. Žid.
7. I. V. Golin. Žid.
8. Vitner. Žid.
9. E. Alperovič. Žid.
10. Klojzner. Žid.
11. Nahamkes (Stěklov). Žid.
12. Ciger (Iljin). Žid.
13. Grosman (Rozin). Žid.
14. Lurie (Rumjancev). Žid.
15. Maxim Gorkij. Rus.

Opět až na jednoho samí Židé. Jediný Rus v této společnosti – Gorkij. Ale Gorkij byl velký-převeliký originál. Ve věku 35 let adoptoval 19-letého žida. Vzal ho k sobě jako adoptovaného syna. To bývá obyčejný trik pederastů. 35-letý pederast adoptuje 19-letého pederasta. Takových případů jsou masy. Přičemž tento adoptovaný syn nebyl prostý žid, ale bratr Sverdlova. Sverdlov byl po Leninovi na 3. místě sovětské hierarchie. Takže ne prostý žid, ale bratr význačného revolucionáře a organizátora vraždy carské rodiny.

Spolupracovníci časopisu "Znamja truda"

1. Steinberg. Žid.
2. Lander. Žid.
3. Jaroslavskij. Žid.
4. Efron. Žid.
5. Schumacher. Žid.
6. Levin. Žid.
7. Billin. Žid.
8. Davidson. Žid.
9. Maxim Gorkij. Rus.

Spolupracovníci časopisu "Volja truda"

1. Zaks. Žid.
2. Poljanskij. Žid.
3. E. Kats. Žid.

Spolupracovníci "Torgovo-promyšlennoj gazety"

1. Bernstein. Žid.
2. Koran. Žid.
3. Goldberg. Žid.
4. Goldman. Žid.
5. V. Rosenberg. Žid.
6. Rafalovič. Žid.
7. Groman. Žid.
8. Kulišer. Žid.
9. Slavenson. Žid.
10. I. Giller. Žid.
11. Gahman. Žid.
12. Šušman. Žid.
13. P. Bastel. Žid.
14. A. Press. Žid.
15. A. Moh. Žid.
16. A. S. Emanson. Žid.

Celkem 42 novinářů, z toho 41 Židů a 1 Rus. Takže po revoluci nejen finance, ale i justice, školství a tisk Ruska se ocitly v rukou židů. Tu máte ten "boží národ". Tu máte i materiál k přemýšlení... Dále, A. Dikij dává ještě jeden zajímavý seznam:

Komise vyšetřující vraždu cara Nikolaje II

1. Sverdov. Žid.
2. Sosnovkij. Žid.
3. Teodorovič. Žid.
4. Smidovič. Žid.
5. Rosenholc. Žid.
6. Rozin. Žid.
7. Vladimirskij-Girschfeld. Žid.
8. Avanezov. Armén.
9. Maksimov. Rus.
10. Mitrofanov. Rus.

Nejprve zabili Nikolaje Druhého. Židé nařídili vraždu. Potom nařídili vyšetřování. (Komise se sestává z těch samých židů. Předsedá jí ten samý Sverdlov, který vraždu nařídil. Jak se vám to líbí? Není k tomu co říct.)

Hlavní sovět národního hospodářství

1. Předseda Moskevského sovětu – Rykov. Rus.
2. Předseda Petrohradského sovětu – Ejmont. Žid.
3. Více-předseda Petrohradského sovětu – Landeman.
4. Ředitel Petrohradského sovětu – Kreinis. Žid.
5. Více-předseda Moskevského sovětu – Krassikov. Žid.
6. Ředitel Moskevského sovětu – A. Shotman. Žid.
7. Jeho pomocnice – Hajkina. Židovka.
8. Náčelník sekce obnovy – Kitšvalter. Žid.
9. Dohližitel za "obnovami" – N. A. Rozenberg. Žid.
10. Jeho pomocník – Sandič. Žid.
11. Předseda komitétu máselné produkce – Tavrid. Žid.
12. Totéž pro piscikulturu a rybářství – Klammer. Žid.
13. Totéž ohledně uhlí – Rotenberg. Žid.
14. Totéž ohledně transportu – Hirsan. Armén.
15. Jeho pomocník – Šlemov. Žid.
16. Předseda metalurgické sekce – A. Alperrovič. Žid.

Byró nejvyššího sovětu ekonomické sekce:

17. Krejtman. Žid.
18. Weinberg Žid.
19. Krasin. Rus. Žid.
20. Lurie (Larin). Žid.
21. Čuber. Žid.
22. Goldbrat. Žid.
23. Lomov. Rus. Žid.
24. Alperovič. Žid.
25. Rabinovič. Žid.

Sovět Doněckého komitétu:

26. Koran (Bernstein). Žid.
27. A. I. Očkis. Žid.
28. Polonskij. Žid.
29. Bisk. Lotyš.
30. Klassen. Lotyš.
31. Livšic. Žid.
32. Kirsh. Němec.
33. Kruse. Němec.
34. Vichter. Žid.
35. Rosental. Žid.
36. Simanovič. Žid.

Členové kooperativní sekce:

37. Ljubomirskij. Žid.
38. Kinštuk. Žid.
39. Sedelheim. Žid.
40. Tager. Žid.
41. Heikin. Žid.
42. Križevskij. Žid.

Členové uhelné sekce:

43. Kassior. Žid.
44. Goldman. Žid.
45. Lengnitz. Žid.
46. Holtzman. Žid.
47. Schmitt. Žid.
48. Smit Falkner. Žid.
49. Rudzitak. Žid.
50. Sortel. Žid.
51. Brüm. Žid.
52. Kacel. Žid.
53. Sul. Žid.
54. Četkov. Rus.

Celkem členů 54, Židů 45, Rusů – 4, Armén – 1, Lotyši – 2, Němci – 2. Zkráceně, "boží národovec" slaví svůj Satanský bál.

Byró Prvního sovětu dělníků a vojenských deputátů v Moskvě

1. Předseda 1. Rady vojenských deputátů – Leiba Kuntiš. Žid.
2. Předseda Rady pracujících a vojáků Rudé Armády – Smilovič. Žid.
3. Předseda 1. Rady pracujících a vojenských deputátů – Model. Žid.

Členové:

4. Sarch. Žid.
5. Klammer. Žid.
6. Gronberg. Žid.
7. Šejnkman. Žid.
8. Rotštein. Žid.
9. Levinson. Žid.
10. Krasnopolskij. Žid.
11. Cederbaum (Martov). Žid.
12. Rivkin. Žid.
13. Simson. Žid.
14. Tapkin. Žid.
15. Šik. Žid.
16. Falin. Žid.
17. Anderson. Lotyš.
18. Vimba. Lotyš.
19. Solo. Lotyš.
20. Michelson. Žid.
21. Ter-Mičan. Armén.
22. Sekretář – Klauzner. Žid.
23. Direktor byró – Rozenholtz. Žid.

Dohromady 23 členů, z toho Židů – 19, Arménů – 1, Lotyši – 3, Rusů – 0. Samá židovská jména. A oni reprezentují dělníky a vojáky! Bylo by to k smíchu, kdyby to nebyla skutečnost.

Centrální výkonný komitét 4. ruského kongresu poslanců za dělníky a rolníky

1. Předseda – Sverdlov. Žid.
2. Abelman. Žid.
3. Weltman (Pavlovič). Žid.
4. Axelrod. Žid.
5. Cederbaum (Martov). Žid.
6. Krassikov. Žid.
7. Lundberg. Žid.
8. Koran (Volodarskij). Žid.
9. Cederbaum (Levinckij). Žid.
10. Radomyslskij (Urickij). Žid.
11. Uljanov (Lenin). Rus.
12. Zinovjev (Apfelbaum). Žid.
13. Bronstein (Trockij). Žid.
14. Sirota. Žid.
15. Gimmer (Suchanov). Žid.
16. Ribkin. Žid.
17. Cejbuš. Žid.
18. Ratner. Žid.
19. Bleichman (Solncev). Žid.
20. A. Goldengudin. Žid.
21. Haskin. Žid.
22. Lander. Žid.
23. Aranovič. Žid.
24. Katz. Žid.
25. Fischman. Žid.
26. Abramovič. Žid.
27. Frich. Žid.
28. Goldstein. Žid.
29. Lichač. Žid.
30. Knitčuk. Žid.
31. Berlinraut. Žid.
32. Distler. Žid.
33. Černilovskij. Žid.
34. Ven. Smidovič. Žid.

Celkem 34 členů, všichni Židé.

Centrální komitét 5-ho kongresu

1. Bruno. Lotyš.
2. Breslau. Lotyš.
3. Babčinskij. Žid.
4. Bucharin. Rus.
5. Weinberg. Žid.
6. Gailes. Žid.
7. Gaincberg Žid.
8. Daniševskij. Němec.
9. Stark. Žid.
10. Zaks. Žid.
11. Linger. Žid.
12. Erdling. Žid.
13. Langevr. Žid.
14. Steinman. Žid.
15. Vollach. Čech.
16. Dimanstein. Žid.
17. Lewin. Žid.
18. Erman. Žid.
19. Ioffé. Žid.
20. Harklin. Žid.
21. Kniggisen. Židovka.
22. Rozenfeld (Kameněv). Žid.
23. Apfelbaum (Zinověv). Žid.
24. Krylenko. Rus.
25. Krassikov. Žid.
26. Kapnik. Žid.
27. Kaul. Lotyš.
28. Uljanov (Lenin). Rus.
29. Lakzes. Žid.
30. Knitšuk. Žid. Žid.
31. Lunačarskij. Rus (?)
32. Peterson. Lotyš.
33. Peters. Lotyš.
34. Rudzubtas. Lotyš.
35. Rozin. Žid.
36. Smidovič. Žid.
37. Stučka. Lotyš.
38. Sverdlov. Žid.
39. Smilga. Žid.
40. Nachamec. Žid.
41. Sosnovksij. Žid.
42. Skripnik. Ukrajinec.
43. Bronstein. Žid.
44. Teodorovič. Žid.
45. Terian. Armén.
46. Radosyslskij (Urickij). Žid.
47. Tegeležkin. Rus.
48. Feldman. Žid.
49. Frumkin. Žid.
50. Cjurupa. Rus.
51. Circivadze. Gruzínec.
52. Šejkman. Žid.
53. Rosental. Žid.
54. Aškinazi. Žid.
55. Karahan. Žid.
56. Rose. Žid.
57. Radek (Sovelson). Žid.
58. Šlikter. Žid.
59. Čikolini. Žid.
60. Šijanskij. Žid.
61. Sekretář komitéta – Avanesov. Armén.

Celkem: členů 61, židé 43, Rusové – 6, Lotyši – 6, Arménci – 2, Němec – 1, Čech – 1, Gruzínec – 1, Ukrajinec – 1. Ve skutečnosti Rus – Lenin byl položid po matce, podle rabínských zákonů byl zcela židem. Dívčí jméno jeho matky bylo Blank. Obraz je jasný, šlo o jho "bohem vyvoleného národa".

Ústřední komitét sociálně demokratické strany pracujících:

1. Bronstein (Trockij). Žid.
2. Uljanov (Lenin). Rus (?).
3. Apfelbaum (Zinověv). Žid.
4. Lurie (Larin). Žid.
5. Krylenko. Rus.
6. Lunačarskij. Rus (?)
7. Radomyslckij (Urickij). Žid.
8. Koran (Volodarskij). Žid.
9. Rozenfeld (Kameněv). Žid.
10. Smidovič. Žid.
11. Svěrdlov. Žid. Žid.
12. Nachamkes (Stěklov). Žid.

Celkem, členů 12, Židů – 9, Rusů – 3. Ale co je to za Rusy? položid Lenin a zamaskovaný žid Lunačarskij. Oba byli položidy po matce, tedy podle rabínských zákonů pokládají se za skutečné žida.

Mnozí lidé si představují, že kdyby k moci přišli ne bolševici, ale dejme tomu menševici, vypadalo by to jinak... Dobrá. Dovolte tedy se podívat do seznamu pohlavárů menševiků.

Ústřední komitét sociálně demokratické strany menševiků:

1. Dimand. Žid.
2. N. Gimmer. Žid.
3. Strauss. Žid.
4. Rather. Žid.
5. Liber. Žid.
6. Zonn. Žid.
7. Dan. Žid.
8. Abramovič. Žid.
9. Rappoport. Žid.
10. Celenbaum (Martov). Žid.
11. Celenbaum (Levinski). Žid. Bratr předešlého.

Jiní si představují, že kdyby vládu uchopili eseři, že by bylo lépe. Myslíte skutečně?

Tady máte seznam eserů:
\

1. Kerenskij. Rus (?)
2. Apolonovič. Žid.
3. Gissler. Žid.
4. Lvovič-Davidovič. Žid.
5. Gurevič. Žid.
6. Gotz. Žid.
7. Goldstein. Žid.
8. Lichač. Žid.
9. Kintšuk. Žid.
10. Berlinrut. Žid.
11. Distler. Žid.
12. Čerňavskij. Žid.
13. Čajkovskij (?)
14. Rozenberg. Žid.
15. Ratner. Žid.

Celkem, členů 15, Židů – 13, Rusů – 2 (?). Kerenský vlastně byl položid a zednář, o čemž on sám psal už v Americe. Jak vidíme, celý ten obrázek je stejný. Teď se podívejme na levé křídlo sociálních revolucionářů.

Ústřední komitét levého křídla strany socialistů:

1. Šternberg. Žid.
2. Levin. Žid.
3. Fischman. Žid.
4. Lenberg. Žid.
5. Stitza. Žid.
6. Lander. Žid.
7. Kagan (Gresser-Kamkov). Žid.
8. Katz (Bernstein). Žid.
9. Feiga Ostrovskaia. Židovka.
10. Natschmann. Žid.
11. Karelin. Rus.
12. Maria Spiridonova. Ruska.

Celkem členů 12, Židů – 10, Rusů – 2. Přičemž mezi Rusy je Maria Spiridonova, o které jsme již hovořili. Později ji bolševici posadili do blázince. Nebudu opakovat, jaká to byla Ruska. Nakonec ji bolševici zastřelili buď v roce 1940 nebo 41.

Komitét anarchistů v Moskvě

1. Krupenin. Rus.
2. Jakov Gordin. Žid.
3. Leiba Čiornyj. Žid.
4. Bleichmann. Žid.
5. Yampolskij. Žid.

Celkem, členů 5, Židů – 4, Rusů – 1. Jak dobře vidíme, všechny revoluční strany byly v rukou jednoho a toho samého "božího národa".

* – Takže politická situace v dorevolučním Rusku byla jako mafiózní kasino: ať hraje ruletu kdokoliv, výhra je dohodnuta předem.

– Máte pravdu. Ale někteří si možná představují, že tak tomu bylo pouze před revolucí a těsně po ní, ve dvacátých letech. A potom začala Veliká Čistka a k moci přišli Gruzínci, kteří zabíjeli trockisty, menševiky a esery. Po takové zásadní čistce atmosféra v SSSR se přece musela očistit! Velký omyl. Pohlédněme spolu na seznamy sovětských vlád z let 1936-37. Kdo v nich byl?

Reprezentace v Lize národů, neboli Tvář Sovětského Svazu

1. Hlava delegaze SSSR – Litvinov-Finkelstein. Žid.
2. Členové delegace – Rosenberg. Žid.
3. Stein. Žid.
4. Markus. Žid.
5. Brenner. Žid.
6. Girschfeld. Žid.
7. Galfand. Žid.
8. Svanidze. Gruzínec.

Celkem, Židů 7, Gruzínec – 1, Rus – žádný. Ani svá jména už neměnili! Byli natolik přesvědčeni o nedotknutelnosti a své moci, že přestali měnit svá jména. Stává se jasným, že celá ta hrůza čistek byl jen takový židovský soubojík mezi svými... Dnes židé křičí, že Stalin byl antisemitou a pobíjel je. Kdo ale přišel do vlády po všech těch čistkách? Ten samý "boží národ"...

V seznamu sovětské delegace v Lize národů teprv na osmém, posledním místě čtu jméno Sanidze – to byl Gruzínec. Vidím, že jsem jeho jméno podrhnul. Byl to příbuzný první Stalinovy ženy, ona byla kavkazskou židovkou. Tohoto Sanidze Stalin dal později zastřelit.

Seznam diplomatů SSSR v Evropě

1. Velká Britanie – Majskij (rodné jméno Steinman) Ivan Michailovič. Žid.
2. Německo – Suritz Jakov Zacharovič. Žid.
3. Italie – Stein Boris Efimovič. Žid.
4. Rakousko – Lorentz Arkadij Ivanovič. Žid.
5. Belgie – Rubinin Evgenik Vladimirovič. Žid.
6. Řecko – Kobeckij Michail Veniaminovič. Žid.
7. Rumunsko – Ostrovskij Mojsej Semenovič. Žid.
8. Litva – Karskij Aleksandr Alekseevič. Žid.
9. Norsko – Jakkubovič Ignatij Mojsejevič. Žid.
10. Lotyšsko – Brodovskij Leonid Borisovič. Žid. Žid.
11. Švédsko – Kollontaj Aleksandra, Ruska. To byla ta, kterou po narození zaregistrovali jako muže. Celkem výborná společnice.

12. Dánsko – Tichmenev Nikolaj Segějevič. Rus.
13. Estónsko – Ustinov Ivan Michailovič. Rus.
14. Finsko – Asmus Erik Adolfovič. Lotyš. Ale to je pod velkým otazníkem, neboť většina takových jsou Lotyši jen na půl krve.
15. Polsko – Davatian Jakov Christoforovič. Armén.
16. Maďarsko – Bekzadian Artemij Moiseevič. Armén. Artémij Mojsejevič... Armén? Matka byla Arménkou, otec Žid. Je tedy napůl.
17. Československo – Raskolnikov Fedor Fedorovič. Rus.
18. Bulharsko – Aleksandrovskij Sergěj Sergějevič. Rus.
19. Francie – Potemkin. Rus.
20. Švýcarsko – (neoficiálně) dr. Bagockij. Žid.

Celkem v Evropě: Židů – 11, Rusů – 6, Arménů – 2, Lotyš – 1.

Pleni – potenciální představitelé mimo Evropu:

1. Čína – Bogomolov Dmitrij Vasilevič. Rus.
2. Japonsko – Jureněv Konstantin Konstantinovič. Žid.
3. USA – Trojanovskij. Rus, žena jeho Židovka.
4. Vnější Mongolsko – Tairov Boris Isaevič. Žid.

Všimněte si ještě jednoho principu. Hned po revoluci, veškerá moc se nacházela v rukách židů. Potom, vláda přechází do rukou zamaskovaných položidů. Stalin byl zamaskovaným kavkazským položidem. Beria též byl zamaskovaný kavkazský položid. Po smrti Stalinově vláda přešla k židovským ženám. Žádný div, neboť po Stalinovi prakticky všichni vůdci byli ženati s židovkami.

Chruščov v prvním manželství byl ženat s židovkou Gorskou, kterou Stalin dal zastřelit. A všechny děti Chruščova od této židovky mají tedy smíšenou krev. A všechny pak svým manželstvím se vrátily mezi židy.

Po Chruščovovi to pokračovalo. Brežněv byl také ženat s židovkou. Andropov, sám poloArmén-polo-žid, byl také ženat s židovkou. Pouze Gorbačov vypadl z této série, ale jeho dcera si vzala za muže žida.

Vláda SSSR před 2. svět. válkou:

1. Lidový komisař zahraničí – Litvinov Maxim Maximovič (Meier Valach Finkelstein).
2. Lidový komisař vnitra – Jagoda Genrich Grigorievič.
3. Lidový komisař vnějšího trhu – Rosengoltz Arkadij Pavlovič.
4. Lidový komisař vnitřního trhu – Weiner Izrail Jakovlevič.
5. Lidový komisař komunikačních cest – Kaganovič Lazar Mojsejevič.
6. Lidový komisař sovchozů – Kalmanovič Mojsej Josifovič.
7. Lidový komisař lehkého průmyslu – Ljubimov (Kozelskij) Isidor Eliseevič.
8. Lidový komisař zdravotnictví – Kaminskij Grigorij Naumovič.
9. Předseda komisí sovětské kontroly – Belenkij Zachar Mojsejevič.

1. Zástupce lidového komisaře obrany SSSR – Gamarnik Jankel Borisovič.
2. Zástupce lidového komisaře těžkého průmyslu – Kaganovič Michail Mojsejevič.
3. Zástupce lidového komisaře financí – Levin Lev Borisovič.
4. Zástupce lidového komisaře školství – Epstein Mojsej Solomonovič.
5. Zástupce lidového komisaře zemědělství – Gaister Aron Izrailevič.
6. Zástupce lidového komisaře spojů – Ljubovič Aron Mojsejevič.
7. Zástupce lidového komisaře potravinářského průmyslu – Beleňkij Mark Nathanovič.
8. Zástupce lidového komisaře vodního transportu – Rosental Epoch Fridrichovič.
9. Zástupce lidového komisaře lesního průmyslu – Sokolnikov (Brilliant) Grigorij Jakovlevič.
10. Zástupce lidového komisaře justice – Solnc Isai Borisovič.
11. Pomocník prokurátora SSSR – Iochelles Iosif Isaevič.
12. Náčelník centrální správy statistické – Kraval Josif Antonovič.

Celkem: 9 lidových komisařů a 12 jejich náměstků jsou Židé. Jak vidíme, mezi ministry bylo několik Kaganovičů. Nedávno, přesněji před týdnem, četl jsem v židovském časopise "Nové ruské slovo" informaci, že Lazar Kaganovič měl tři bratry na velmi vysokých státních postech. Ale Stalin je všechny dal postřílet. Lazar Kaganovič ani nemrknul, naopak, pravil: "Já mám jen jednoho bratra, tím je Stalin!"

Zajímavé je dnes to, že v třetí židovské generaci sovětské emigrace je masa gruzínských židů. Masa! Dříve jsem ani neslyšel o gruzínských židech. Od té doby, co sem vtrhla třetí emigrace ze Sojuzu, objevily se desítky tisíc gruzínských židů. A všichni sedí zde, v Americe.

Pár slov o náměstkovi Justice Solnci. Tento Solnc byl synem rabína, což mu nebránilo v tom, aby se z něj nestal ortodoxní revolucionář. Naopak, je to úplně normální. A potom i jeho Stalin odstřelil. V dnešní době, děti takových zakládají opoziční hnutí "Memoriál" a žádají postavení památníku o svém tatíčkovi, který byl katem a mučitelem Ruska a ruského národa.

Když jsme si prohlédli seznam členů sovětské vlády z konce třicátých let, konstatujeme, že tenkrát to bylo stejné. Přibližně 80% členů byli ti samí židé, stále tentýž "vyvolený národ".

A nyní se podívejme na ty, kteří utlačovali a likvidovali všechny tyhle židy, o kterých víme ze seznamů A. Dikého. Podívejme se na sestavu orgánů OGPU (předchůdce KGB), které se zabývaly Velikou Čistkou, když Stalin ničil leninisty, tedy židy ve velké většině. Takže, kdo honil a zabíjel tyto židy:

ŽIDÉ V SESTAVĚ OGPU (NKVD)

• Lidový komisař vnitra – Jagoda Henrich Grigorievič. Litevský žid.
• První zástupce – Agranov (Sorenson) Jakov Saulovič. Žid.

ŽIDÉ V HLAVNÍ SPRÁVĚ STÁTNÍ BEZPEČNOSTI:

• Náčelník zvláštního oddělení – Gai Miron Iljič
• Náčelník ekonomického oddělení – Mironov Samuil
• Náčelník zahraničního oddělení – Sluckij Arkadij Arkadjevič
• Náčelník transportního oddělení – Šanin Abram Mojsejevič
• Náčelník operativního oddělení – Pauker Karl Venjaminovič
• Náčelník speciálního oddílu – Dobrodickij Veniamin Isaakovič
• Náčelník antireligiozního oddílu – Ioffé Isaj Lvovič. To byl on, kdo odpovídal za bourání kostelů a zabíjení duchovních
• Náčelník Hlavní správy dělnicko-rolnické milice – Bjalskij Lev Naumovič. Opět, jménem ruského národa milicí disponuje žid
• Náčelník kriminální vyšetřovací služby NKVD – Vul Leonid Iosifovič.

HLAVNÍ SPRÁVA VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ OCHRANY:

• Náčelník – Mogilskij Boris Efimovič. Žid. • Inspektor pohraničních vojsk NKVD – Schirwindt Semen.

Židé jsou označeni hvězdičkou (*). Pomlčka (-) nežidé.

VYŠŠÍ ORGÁNY NKVD:

V Izvestiích ze dne 29. listopadu 1935 se píše: "Jsou přiřazeny následující tituly pracujícím v NKVD:"

* Generální komisař Státní bezpečnosti: Jagoda G. G., lidový komisař VD [vnitřní záležitosti, pozn. překl.]).

KOMISAŘI STÁTNÍ BEZPEČNOSTI 1. ŘÁDU:

* Agranov Ja. S., náměstek lidového komisaře VD - Balickij V. A., lidový komisař USSR (Ukrajina) - Deribas T. G., náčelník správy NKVD pro Dálný východ. Tento člověk byl ze smíšené krve, byl to trpaslík a sadista. Nakonec i jeho samotného zastřelili. * Prokofěv G. E., náměstek lidového komisaře VD.
* Redenc S. F., náčelník Moskevské správy NKVD
* Zakovskij L. M., náčelník Leningradské správy NKVD

(Odpovídající si hodnosti v policii a v armádě: major ~ plukovník; komisař státní bezpečnosti ~ generál-major; komisař st. bezpečnosti 3. řádu ~ komisař-lieutenant; 2. řádu ~ generál-plukovník; 1. řádu ~ generál armády; generální komisař ~ maršál).

KOMISAŘI STÁTNÍ BEZPEČNOSTI 2. ŘÁDU:

* Gaia M. S., náčelník zvláštního oddílu GUBG NKVD SSSR
- Golidze S. A., lidový komisař vnitřních záležitosti ZSFR
* Zalkis L. V., náčelník správy NKVD Kazachské ASSR
* Kacenelson. náměstek lidového komisaře VD USSR
- Karlson K. M., náčelník Charkovské správy NKVD
* Leplevskij, lidový komisař VD BSSR (Bělorusko)
- Molčanov G. A., náčelník zvláštního oddílu NKVD SSSR
* Mironov Ja. G., náčelník ekonom. oddělení NKVD SSSR
* Pauker B. V., náčelník operativního oddělení NKVD SSSR
* Sluckij A., náčelník zahraničního oddělení NKVD SSSR
* Šanin A. I., náčelník transportního oddělení NKVD SSSR
* Bělskij A. I., náčelník hlavní správy milice
- Pilar R. A., náčelník Saratovské správy NKVD

Celkem Židů – 14, nežidů – 6.

Co můžeme usoudit z těchto seznamů? Že jedni židé, kteří zachvátili vládu nad Ruskem, vedli zem i národy Ruska, zatímco druzí židé z OGPU (NKVD) vedli represi a zabíjeli ty, kteří uchopili moc. Problém je v tom, že do revoluce šli zpravidla nenormální židé. U nich byl aktivován komplex sebedestrukce, který existuje u všech takových nenormálních lidí, v daném případě, u židů. My to studujeme pouze v stalinském Rusku. Ale to samé probíhalo i v hitlerovském Německu.

Celý vršek nacistické strany se skládal z lidí se smíšenou židovskou krví. Sám Hitler byl 1/4 židem, náčelník Gestapa byl položid, jeho zástupce byl 3/4 židem.

Za našich dnů, izraelské speciální služby ulovili jednoho z hlavních pronásledovatelů a likvidátorů židů, Eichmana. Soudili ho pak a pověsili v Izraeli. A přitom, Eichman byl čistokrevný konvertovaný žid, o čemž tisk, samozřejmě, zcela mlčí. Je to vše výsledkem komplexe sebedestrukce. Říká se, že posledními slovy Eichmana na šibenici bylo: "Jen si věšte, věšte... Aspoň bude o jednoho žida míň..."

Zde je vhodné si připomenout hlavu fašistického Španělska, generála Franco. Vždyť i on byl konvertovaný stoprocentní žid. Na druhé straně, komunisty vedla židovka Passionaria, Dolores Ibarruri. Passionaria znamená posedlá. Takže občanskou válku španělskou fakticky vedli dva židé.

* – A ve fašistické Itálii byl Benito Mussolini.

– Ano, tam také byla podobná komedie. Jeho žena se jmenovala Rachel a jeho matka Roza. Dvě židovská jména nejsou zde pro nic...

Opět, je tu paralela. Vždyť i Gershell Jagoda zabíjel své soukmenovce. Opět ten had, který požírá svůj vlastní ocas. Bude k užitku, když pohlédnete na symboly tajných zednářských spolků a na symboly sionismu. Dejte je vedle sebe a najdete v nich toho hada, který ukusuje svůj ocas.

Jasněji opět se vám bude jevit smysl židovské legendy o Golémovi. Tato stará židovská legenda vypráví, jak jednou moudrý rabín si udělal sluhu, vdechnul do něho pomocí kabbaly život, dal mu jméno Golem a nařídil mu vyhubit veškeré antisemity. Golem se pustil do vybíjení všech židů v okolí... Taková záhadná legenda... Faktem je, že pokud židé se chtějí skutečně zbavit antisemitismu, tak v první řadě musí se zbavit všech svých nerozumných, šílených spolubratrů, kteří především jsou zdrojem antisemitismu.

Není bez důvodu, že sami židé říkají: "Dobrý žid je žid. Špatný žid, to je žid". I my musíme přistoupit k židovskému problému po židovsku. Sumárně, bez příčiny, řadit všechny židy mezi židy by bylo nespravedlivé. Ostatně, od takových židů trpí především sami židé. Oni se dorvali k moci, a co z toho vzniká? Že ničí ruskou inteligenci, na to židé kašlou, jenže oni ničí také jeden druhého!! A to se děje během celé historie SSSR.

* – Kdyby židovští rabíni postavili hodně židovských klášterů, do jejich cel posadili by všechny jejich "orátory" a nařídili jim jako oběť mlčení, přinesli by tím užitek především samotným židům. Bohužel, judaismus je jediné velké náboženství, které nezná instituci mnišství, které nemá kláštery.

– To by byla úplná reforma judaismu. K tomu nedojde, protože podstatou judaismu je militantní nenávist ke všemu nežidovskému.

– Zajímavé je, že v Sovětské Judei chassidi zřejmě poprvé dali židovskému národu pocítit, co tento národ čeká, až judaismus definitivně zvítězí na celém světě. Jak v Izraeli, tak i v Rusku, židé už pochopili, že být ve vlasti Kahalu, to nemusí být nejpříjemnějši událost jejich života. Protože kahal sám představuje sveřepou diktaturu, nelítostnou dokonce i vůči svému lidu. Vzpomeňte si, jak bolševici zabíjeli menševiky, trockisty a bucharince...

V kahalních dokumentech, které Jakob Bronfman vydal pod názvem "Knihy Kahalu", tento konvertovaný žid dává nám možnost poznat divokou atmosféru, která vládla uvnitř ghett. To, co dělal Jagoda, to, co dělal Stalin, to byla dětská zábava ve srovnání s diktaturou, kterou uvnitř ghetta zavedli sami židé. Jinak smýšlejícím lili do krku roztavené olovo... Hle, co čeká žida, budou-li pomáhat svým šíleným spolubratrům ovládnout svět. Židy v takovém světě čekají tatáž mučení a zvěrstva, jaká čekají góje. Vzpomeňte si: Lenin-Blank, Stalin-Džugašvili, Trocký-Bronstein, Hitler-Schikelgruber... Copak toho bylo málo?

– Když mluvíte o šílených židech, měl byste používat termín poloduševně nemocní. V čem je vlastně příčina židovského problému?

Význačný profesor Lombroso tvrdí, že mezi židy je mnoho vzdělaných a talentovaných lidí, ale i duševních chorob je mezi nimi šestkrát více, než u jiných národů. Zapamatujte si tento koeficient. Šestkrát víc!

Jestli je dnes 20% Američanů psychicky nenormálními, vypočítejte, kolik procent bude psychicky nemocných nebo nenormálních lidí mezi americkými židy. 20 x 6 = 120%, tedy víc, než je židů?? Abychom pochopili tuto aritmetiku, vzpomeňte si na jeden z hlavních zákonů filosofie marxisticko-leninské. Na zákon přechodu z množství na kvalitu. Dostáváme, že všichni židé jsou víceméně psychicky nenormální.

* – Grigoriji Petroviči, nemohl byste nám vysvětlit, jak by bylo možné, aby nemocných židů bylo více, než všech židů?

– To jsem udělal schválně. Byl to vtip. Paradoxy se snáze pamatují. Ve Vyšší Sociologii jsou všechny křivky závislosti zakřivené jak magnetické síly transformátoru. Dokud se nacházíme v mezích pod 60-80%, tato závislost je přibližně lineární. Když ji přestoupíme, křivka nabývá jasně nelineární charakter a dostáváme se do tak zvaného pásma saturace. Abychom nelezli do tohoto bludiště, počítejte, že tato závislost je lineární i když se ocitáte mimo škálu. Nelekejte se, s úsměvem dejte ubohým židům dvacetiprocentní slevu...

* – Židé by mohli, místo starat se o revoluce ve všech zemích, zkusit se vyléčit.

– Ano. Problém je v tom, že nemocní sami svou nemoc nepociťují. I ti, kteří sedí na psychiatrii. 98% z nich neuznává, že jsou v jistém ohledu nemocní. Tím méně psychopati, kteří sedí doma nebo chodí po ulicích, ti to vůbec neuznají. A právě tyto psychicky nenormální lidé jsou klíčem k pochopení ruské revoluce a neúměrně vysoké účasti židů v ní.

V dnešní lekci pro začátek si dáme za úkol pomoci židům osvobodit se od antisemitismu. Za tím účelem, musíme pečlivě studovat a proanalyzovat kořeny a příčiny tohoto problému.

Hodně hluku bylo na západě kolem položida Solženicyna, laureáta Nobelovy ceny. Hlavně kolem jeho knihy "Souostroví Gulag". V stalinských lágrech, ke konci jeho vlády, se nacházelo okolo 20 milionů lidí. Výraz "Souostroví Gulag" se dnes používá jako symbol Sovětského Svazu a rudého teroru.

A teď se podívejme, kdo byl osnovatelem a velitelem tohoto Souostroví? O tom položid Solženicyn stydlivě pomlčel. Vraťme se znovu ke knize A. Dikého:

ŽIDÉ V HLAVNÍ SPRÁVĚ TÁBORŮ A USEDLOSTÍ NKVD

Náčelník – Berman Jakov Matvějevič.

Do r. 1936 náčelníkem Hlavní správy Převýchovných Pracovních Táborů (GULAG) byl komisař 3. řádu Berman Matvěj, ale náčelníkem Oddělení NKVD SSSR byl ještě jeden komisař 3. řádu Berman Boris. Zřejmě, byl to rodinný podnik Bermanů. Všichni byli rafinovaní sadisté, děti "Vyvoleného národa".

• Zástupce a náčelník neuzavřených táborů NKVD SSSR – Firin Samuil Jakovlevič. • Náčelník lágrů na území Karelské ASSR a současně náčelník politického lágru Bělomořského – Kogan Samuil Leonidovič. • Náčelník lágrů Severního kraje – Finkelstein. • Náčelník lágrů Sverdlovské oblasti – Pogrebinskij. • Náčelník lágrů Západní Sibiře – Sabo. • Náčelník lágrů Kazachstánu – Volin. • Náčelník Soloveckého lágru zvláštního účelu – Serpuchovskij. • Náčelník Horno-ukrajinského politického izolátoru zvláštního účelu – Mezner.

Právě jsme se dozvěděli, že veškerá administrace tohoto Souostroví GULAG se sestávala výlučně z židů. Je jasné, že "bohem vyvolený národ" to pokládal za své, bohem dané právo. Řeknete si možná, třebas na místě to vypadalo jinak? Obraťme se opět k seznamům A. Dikého.

ŽIDÉ ŘÍDÍCÍ MÍSTNÍ SPRÁVU NKVD

• Moskevská oblast – Redens
• Leningradská oblast – Zakovskij
• Západní oblast – Blat
• Severní kraj – Ritkovskij
• Azovo-Černomořský kraj – Fridberg
• Saratovský kraj – Pillar
• Stalingradský kraj – Rapportov
• Orenburgská oblast – Rajskij
• Gorkovskij kraj – Abrampolskij
• Severo-kavkazský kraj – Fajvilovič
• Sverdlovská oblast – Škliar
• Baškirká ASSR – Zelikman
• Západní Sibiř – Gogol
• Východní Sibiř – Trockij
• Dálněvýchodní kraj – Deribas
• Střední Asie – Krukovskij
• Bělorusko – Leplevskij

Takže, plivni kam chceš, veškeré náčelnictvo NKVD sestávalo z židů. A to je ten "Archipelag", o kterém se tolik křičí na západě, že je typický pro Sovětský Svaz a pro ruský národ.

Koncentrák je ovšem strašná věc, ale vždyť celý administrativní aparát tohoto strašného, represivního molocha, se skládal výlučně z židů. Židé páchají příšerné zločiny proti lidskosti, a židé o tom vyřvávají, podle principu: zloděj nejhlasitěji křičí: «chyťte zloděje!». Křičí do světa o těch krutostech, ale obviňují v nich nevinné Rusy. Je to starý židovský princip: dělat zlo a obviňovat ty, proti kterým toto zlo bylo namířeno. Vzpomeňte si na odchod z Egypta...

Ale obraťme pozornost na některé základní otázky.

Podle formule znamenitého profesora psychiatrie Lombrosa, mezi židy je šestkrát více psychicky nemocných, než u ostatních národů. Ale Lombroso sám byl italský žid. Byl potomkem z dlouhé linie rabínů a talmudistů, takže obviňovat jej v antisemitismu je nemožné.

Jako psychiatr, byl bezpochyby čestný, vysoká autorita ve vědeckém oboru. Je možno s důvěrou adoptovat jeho koeficient 6.

Psychické nemoci vyvolávají celou řadu komplexů, které mohou vést lidi k moci. Chorobný Komplex vlády, Komplex vůdce, je podle názoru většiny specialistů spojen se sadismem a homosexualitou. Když Amerika v 50-tých letech začala psychologickou válku proti SSSR, osnovala ji na komplexu latentní homosexuality Lenina.

* – Grigoriji Petroviči, dopusťme, že žid vstoupí do smíšeného manželství. Výsledkem budou děti položidé. Jelikož nemocná genetika je dominující, je pravděpodobnost, že děti utrpí nějakou psychickou poruchu, větší, než pravděpodobnost, že budou naprosto zdravé?

– Podle pravidla, je větší. Dám vám malý příklad, r. 1957 jsem se spřátelil s položidem a známým básníkem Ivanem Jelaginem. Jednou takhle jdeme po Broadwayi a kecáme, a řeč se stočila na smíšená manželství. A on mi povídá, že židovská krev je vždycky silnější a že ho to zneklidňuje. V jakém smyslu? V tom, že kapka jedu je prý silnější než zdravá krev, že židovská krev jaksi otravuje. Negativní element je vždy silnější.

* – Kolik takových míšených, zamaskovaných polo – čtvrtinových židů je v SSSR?

– To je jaksi tajné. Málokdo z normálních lidí ví, že do smíšených manželství vstupují jen degeneráti. Normální lidé do nich nevstupují. Smíšená manželství jsou prakticky vždy manželstvím dvou bionegativních lidi. Když náhodou dojde k manželství s židovkou a normálního člověka, tak se brzo rozpadne. A podle pravidla, jejich děti jsou rovněž odsouzené k bionegativitě. Mezi nimi se objevuje stejné procento psychopatů, jako mezi samými židy.

– Jestliže v SSSR zůstalo asi 2 miliony židů, kolik může být položidů?

– Po Revoluci bylo 66% smíšených manželství, tedy 2/3 židů vstoupilo do takových manželství. Podle pravidla o bionegativních lidech, počítám, že dnes máme 2 miliony tak zvaných čistých židů a 17 milionů míšenců, chci říct polo – čtvrt – 3/4 a 5/8 židů. Co počítám za 5/8 žida je kupříkladu žena čtvrtinová židovka, muž čistý žid. Jejich syn jménem Vaněčka bude na 5/8.

Když židovští míšenci praktikují militantní antisemitismus, nazýváme to komplexem Hitlera. Hitler cítil, že je psychicky nenormální, sexuálně nenormální. Trápilo ho, že v kalhotách měl nepořádek. A přemýšlel, odkud se to u něj vzalo? Od dědečka-žida. Obvinil za svou degeneraci svého židovského dědu, a s ním všechny židy. Nenáviděl je a později rozhodl se jich zbavit.

Takže setkáte-li se v Rusku s militantním surovým antisemitismem a la Dikoj, buďte opatrni. Buď jsou dílem položida nebo něčeho takového, anebo, což je ještě horší, organizace, vydržované za peníze izraelských speciálních služeb a sloužící sionismu.

Pamatujete si, co psal v židovském časopise v New Yorku premiér Izraele Ben Gurion?

"Kdybych měl nejen vůli, ale i moc, sestavil bych skupinu silných mladých lidí... Jejich úkolem by bylo, aby se zamaskovali coby nežidé, a pak použitím hrubého antisemitismu a hesel pronásledovali židy. Z hlediska přílivu imigrantů do Izraele bylo by to desetkrát úspěšnější, než co dokázala bezplodná propaganda tisíce emisarů".

Na závěr naší první lekce o antisemitismu, chtěl bych zdůraznit ještě jednou, že pokud židé chtějí skutečně zbavit se antisemitismu, musí se v první řadě postarat o své pološílené bratry, protože právě ti jsou hlavní příčinou, proč se rodí antisemitismus.


Další kapitola
Přejít na OBSAH