Čtenář z Izraele mi píše e-mailem: "Grigorij Petrovič, jestlipak víte, že vaše knížky je jednodušší koupit v Izraeli než v Rusku?"
Čtenář z Brighton Beach, kde žijí bývalí sovětští židé, mi hlásí po internetu: "Grigorij Petrovič, u nás v Brightonu je snazší koupit vaše knihy, než v Moskvě!"
Prověřil jsem si to telefonicky a zjistil, že skutečně mé knížky se prodávaly nejen ve všech židovských knihkupectvích, ale i v knižních bazarech, kde se knihy prodávají na stolech, přímo na ulicích. Tehdy jsem se udivil a cítil se téměř jako caddik.
Víte, co je to caddik? Ne každý to ví. Tak otvírám "Encyklopedický slovník" Pavlenkova, kde čtu: ". Caddik – spravedlivý muž, talmudista, židovský učenec (viz Hasidizmus)". Panebože, kam jsem se to dostal!
Je skutečností, že být spravedlivým mužem u židů je velmi obtížné. Například, položid Solženicyn ve svém stáří se rozhodl stát spravedlivým mužem a napsal pravdu o židech – "200 roků společně". Kniha je dobrá, pravdivá. Ačkoli on ji psal s cílem nějak očistit židy. Ale židé namísto vděčnosti vynadali Solženicynovi obviněním z antisemitismu. Potíž je v tom, že pokud budete psát o židech pravdivě, vyjde z toho nevyhnutelně antisemitismus.
Zde je další příklad. Mám před sebou knihu "Růžová svastika – homosexualita v nacistické straně" autoři S. Lively a K. Abrams (USA, 1996). Abrams je izraelský občan. V předmluvě, mnoho izraelských profesorů a rabínů doporučují tuto vážnou historickou práci. Přitom podstatou této knihy je, že celá horní vrstva Hitlerovy strany se sestávala z homosexuálů.
Nijak vás to neudiví, znáte-li vysokou sociologii, Harvardský projekt Harvardské university, na kterém pracoval nejlepší mozkový trust Ameriky a který vyplodil komplex pederastie soudruha Lenina, jehož pomocí 40 let CIA roztesávalo a nakonec rozrazilo Sovětský svaz. A veškerá energie jde z komplexu vlády, který je úzce spojen s homosexualitou a který vytváří skutečné vůdce, od sibiřských šamanů a černošských čarodějů až do Lenina a Hitlera. Ale je to věc velmi delikátní: Lenin byl poloviční žid a Hitler byl čtvrtinový žid, což se říkat nemá. Jinak vás ocejchují za antisemitu.
Zde mám další zajímavou knihu, "Hitler – tvůrce Izraele". Autor – Kardel, kavalír Rytířského Železného kříže, to něco jako ruský Hrdina Sovětského svazu. Vydáno ve Švýcarsku v roce 1974. A podstatou této knihy je, že celý vrch Hitlerovské strany byl, promiňte ten výraz, z prožidů: položidů, čtvrtinových židů, 3/4 židů nebo židé vykrestů (židé pokřtění). Nyní se podívejme, co se stane, když dáme tyto dvě knihy dohromady.
Kardel píše, že Hitler byl čtvrtinový žid. A Abram a izraelští profesoři a rabíni upřímně píšou, že Hitler nebyl teploušem konvenčního typu. Zato měl horší zvrácenosti – coprofilii, extrémní formu masochismu, lásku k exkrementům s ženami: miloval, když žena na něm močila nebo defekovala. Jako výsledek, čtyři ženy, kteří měly intimní vztah s Hitlerem, se pak pokusily o sebevraždu, dvěma se to povedlo, jedna z nich byla jeho neteř Geli Raubal, která se zastřelila.
Pak Abrams uvádí, že Hitler se rád obklopoval homosexuály. Například, první Hitlerův zástupce ve straně Rudolf Hess byl zaregistrovaným homosexuálem. Kardel dodává, že Hess byl z matčiny strany položidem. A tak to pokračuje: Abrams dává podrobný seznam homosexuálů kolem Hitlera (str.79-80). Kardel vysvětluje jejich židovský rodový původ.
Šéf bezpečnostní služby SD Reinhard Heydrich byl považován za následníka Hitlera, byl osnovatelem a hlavou "konečného řešení židovské otázky", podle které židy ničili a položidy sterilizovali. Abrams píše, že Heydrich byl homosexuál, a jeho manželství sloužilo jen pro maskování. Kardel píše, že Heydrich byl ze 3/4 žid, jeho otec byl žid jménem Süss a jeho matka byla položidovka. Jeho hlavní poradce Eichmann, který byl později oběšen v Izraeli, byl čistokrevný žid-vykrest. Vidíte, jaké triky dělá komplex vlády.
Současně, Hitler posílal homosexuály do koncentračních táborů, kde nosili růžové trojúhelníky. Odtud je název knihy "Růžová Swastika". Ale do koncentračních táborů Hitler posílal jen své politické nepřátele, a "svých" homosexuálů se nedotkl. To znamená, že jedni homosexuálové v boji o moc ničili jiné homosexuály. Přesně podle formulace středověkých teologů: "ďábel je náchylný k sebezničení." Podle té samé formule, Stalin ničil trockisty a komunisty, profesionální revolucionáře s jejich permanentní revolucí.
Abrams upozorňuje na několik zajímavých homosexuálů. Například, na slavného filozofa Nietzsche, který hlásal "nadčlověka", "blond bestii", "padajícího podtrhni" a "Antikrista" s velkým písmenem. Hitler měl velmi rád Nietzscheho a nad branou koncentráku dával citát z Nietzscheho "Každému svoje". Nietzsche dává zločincům rysy výjimečnosti, odlišuje je jako zvláštní elitu. Ale posledních 11 let svého života, tento filozof prožil v blázinci. A jeho otec také přišel o rozum.
Helena Petrovna Blavatská (1831-1891), vynálezce teosofie, což v řečtině znamená "božská moudrost." Dříve psali, že je polobláznivá položidovka z Oděsy, rodné příjmení Gan, a její teosofie je čekárnou na vstup do zednářství, ženského zednářství. Dobrodružka, výstřednice. Po neúspěšném manželství s 60-tiletým baronem Blavatským, 17-tiletá Blavatská manžela opustila. Nosila jako řád "mystickou brož", na které byly zobrazeny šesticípá hvězda krále Davida, svastika a zmije, požírající vlastní ocas. Známé symboly.
Ale Abrams píše, že Blavatská byla lesbička a antisemitka, která kázala, že „Árijci jsou nejlepší lidi na světě, a židé měli náboženství nenávisti a zloby vůči všem a všude, kromě k nim samým”. To bylo přesně to, co požadovali nacisté.
A malá osobní poznámka o lidech, o kterých jsem psal dříve. Teosofie je živá dodnes. V USA existuje Teosofská společnost, kde je 5486 členů (E. Manin v NRS z 2.8.1991). A hle příklad Teosofského kroužku v New Yorku: Vedoucí – skrytý žid vykrest Dmitry Levitsky, zeť Gleba Gašurova, matka Nataši Kušnýr, nejlepší kamarádky mojí ex-manželky, a manželka Igora Sobína. A můj dobrý známý doktor-psychiatr Oleg Erdely říká, že to všichni jsou jeho bývalí pacienti.
Když Hitler za svého mládí vandroval do Vídně a teprv se začínal zajímat o židovskou otázku, jeho duchovní průvodce na této cestě byl jistý baron a doktor Lanz von Liebenfels, který ve skutečnosti nebyl ani baron, ani doktor, ani "von", ale položid po matce, který vydával antisemitský časopis "Ostara", ze kterého se Hitler čerpal své myšlenky. A izraelec Abrams, kterého doporučuje spousta izraelských profesorů a rabínů, dodává, že tento Hitlerův učitel byl také pederastem, kterého oplakává růžový trojúhelník nacistických koncentračních táborů. Vyznejte se v té změti takových šílenců, židofilů a židofobů, kteří jeden druhé požírají, jak ten had, který ukusuje vlastní ocas.
Dalším pozoruhodným židožroutem z Abramsovy sbírky byl Ph.Dr Otto Weininger, skutečné židovské zázračné dítě. Ve věku 22 let napsal svoji disertační práci, která vyšla knižně: "Sex a charakter." Současně s obdržením diplomu doktora filozofie, přešel z judaismu ke křesťanství a poté se zastřelil.
Mám kopii knihy "Sex a charakter", St Petersburg 1914, 6. vydání, překlad 10. německého vydání, 359 stran. Jazyk dubový, číst je to obtížné. Zde jsou klíčové body této knihy:
1. Dobrý člověk (v konečném stádiu génius) by měl mít dobrou paměť. Genialita je spojena s pamětí, a to zejména na detaily, na zdánlivě drobné události. Pak to vede k logice událostí. Závěr logiky je etika, která je vstupní branou k pravdě. Ale ženy nemají žádnou paměť, žádnou logiku, žádnou etiku, ale pouze lživost (str.106-139).
2. Autor se domnívá, že všichni muži i ženy jsou více či méně bisexuální (Blbost! Ne všichni, ale mnozí – poznámka GK).
3. Všude je patrná jeho nenávist k ženám (str.101). Za lesbičky pokládá Kateřinu Velikou, švédskou královnu Kristýnu, George Sandovou, matematičku Sophii Kovalevskou, Madame Blavatskou a všechny prominentní ženy. Píše, že emancipaci žen potřebují pouze lesbičky (str.61-62).
4. Je dobře známým faktem, že lháři mají špatnou pamět. V této souvislosti, jsou tam všechny možné varování o falešnosti žen v příslovích, pohádkách i v poezii (str.133).
5. Autor píše: "zločinec se rodí s kriminálními sklony" (str.180). A pokračuje doslovně: "Kleptomanie (krást bez potřeby) je silněji vyvinutá u žen než u mužů: provozují ji téměř výhradně ženy" (p.190).
6. Weininger: "... v každém agresivním antisemitovi můžete vždy vidět nějaké židovské rysy ... nejznámější antisemité jsou vždy mezi židy" (str.297).
7. Tento doktor filosofie se domnívá, že "neexistuje žádný národ na světě, kde by bylo tolik manželství bez lásky, jako u židů" (str.305). Zato zde existují manželství z vypočítavosti. Na stránce 319 autor opět píše o "příliš nízké sexuální potenci" židů.
8. "... Mohammed a Luther byli epileptici. Ale epilepsie je nemoc zločinců: Caesar i Napoleon... trpěli epilepsií. Flaubert, Dostojevskij, kteří byli náchylní k epilepsii, skrývali v sobě mnoho zakázaného, třebaže zločinci sami nebyli" (str. 322). – (A za to tedy Dostojevskij byl na Sibiři? – GK).
9. Židofilé byli Nietzsche a Lessing (viz jeho "Moudrý Nathan"). Nejhorlivější z židofobů byl filozof Kant (str.356).
Můj závěr: autor velmi málo mluví o homosexualitě a duševních nemocích. Je možné, že on sám je gay a psychopat.
Za svou práci bylo židovské zázračné dítě Otto Weininger oceněno "cheremem", což je židovské prokletí s černými svíčkami, spolu se Spinozou a Einsteinem, o čemž psal A. Macready v monarchistickém časopise "Naša strana" v Buenos Aires z 19.10.1979. Spinoza, ano, byl exkomunikován z židovské komunity. Ale proč Einstein? Nevím. Poslední věc, kterou o něm vím, je, že jeho syn Edward Einstein byl schizofrenik a zemřel v blázinci ve Švýcarsku. Vysílala to televize, Channel 13, 21:00, 1.10.1996.
Slavný židofil Nietzsche napsal na toto téma: "Velmi často se stává, že syn se stane obnaženým tajemstvím svého otce". To znamená, že když syn je blázen, otec je také blázen. A ohledně geniálnosti Einsteina-otce? Nebyla jen geniálním podvodem? [Existují texty, podle kterých Einstein myšlenku relativity ukradl v patentním úřadu – LP]
Nietzsche napsal: "Myšlenky, které ničí vesmír, přichází krokem holubičím". Tak přišla i atomová bomba, které pomohl táta Einstein. Tak přišli k moci i Lenin i Stalin.
Ale vraťme se k našemu spravedlivému Abramsu, kterého podporují izraelští profesoři a rabíni. V jeho "Růžové svastice" oni píší, že PhDr Otto Weininger byl stejným homosexuálem, jako filozof Nietzsche. Dvě boty tvoří pár. Ale tento smutný princip viděli již v Bibli, když psali, že "ďábel – je kníže tohoto světa" (Jan 14:30 a 16:11), nebo "ďábel – je bůh našeho věku" (2 Kor 4:4).
Potom "Růžová svastika" zatřásla slavným laureátem Nobelovy ceny Thomasem Mannem: Ukázalo se, že dva synové Manna byli pederasté. Ale platí zde formule Nietzscheho: "Často syn se stává obnaženým tajemstvím svého otce"? Jinými slovy, když syn je teplouš, i táta bude teplouš? A je tomu tak! Viz "Růžová svastika" (str. 71 a 205). Takže, třebaže Nietzsche zemřel v ústavu pro choromyslné, předtím nebyl hlupák.
Zde jsem si na něco vzpomněl. Dovolte, podívám se do své kartotéky. Za prvé, praděd Thomase Manna byl "volnomyšlenkář", to znamená, byl zednářem. A sám Thomas Mann byl položid, který se přiženil do bohaté hanzovní rodiny a měl šest dětí. Ale pak začaly potíže. Dvě sestry Thomase spáchaly sebevraždu. A dva synové Thomaes byl homosexuálové. Jeho syn Klaus v roce 1949 začal psát román o sebevraždě, ale nedokončil jej, jelikož sám spáchal sebevraždu.
Zdá se, že je to svého druhu cena za Nobelovu cenu. Pokud budete pravidelně kontrolovat laureáty Nobelovy ceny v literatuře, dostanete dojem, že tato ocenění nedávají za literaturu, ale za pederastii. Včetně u Borisa Pasternaka a Jozifa Brodského. Ale v tom není nic divného. Koneckonců, sám Nobel nebyl nikdy ženatý, neměl zájem o ženy, žádné děti po něm nezůstaly. Z tohoto důvodu byla založena Nobelova cena. Příbuzní se urazili a oficiálně prohlásili u soudu, že Nobel byl šílenec. A proto už v Bibli stojí: "Mé jméno je Legie, protože nás je mnoho" (Marek 5:8-9).
Pak je na řadě spojení mezi homosexualitou a zločinností. Nejvážnější americké noviny "New York Times" ve svém vydání ze dne 21.ledna 1934 hlásily: "Mnoho z nejnásilnějších masových vražd bylo spácháno homosexuály." Claws uvádí hrozivou statistiku, podle které 8 z 10 hlavních masových vrahů ve Spojených státech byli homosexuálové (viz níže), a že homosexualita zavinila 68% všech masových vražd (Claws: 97). Následuje seznam 9 předních homosexuálních masových vražd až do roku 1992".
Donald Harvey, 37 vražd... Psychologové ukázali, že se přiznal k homosexualitě. "New York Times", 20. srpna 1991.
John Wayne Gacy: 33 vražd. Připustil, že je homosexuál. Zabil 33 mladých mužů a chlapců, pohřbil je ve svém sklepu. "New York Times", 22. února 1980.
Patrick Wayne Kearney: 32 vražd... Přiznal, že je gay... Vrah v pytlích na odpadky. "New York Times", 27. července 1977.
Bruce Davis: 28 vražd... Zabil 28 mladých mužů a chlapců po znásilnění. "New York Times", 21. ledna 1984.
Cordes, Henry a Owen: 32 vražd. Tato trojice byla členem gay kruhu, zabývajícího se mučením a vražděním, který unesl a mrzačil 27 mladých mužů. "New York Times", 27. července 1974.
Juan Corona: 25 vražd... Homosexuál, který zabil 25 zemědělských dělníků. "New York Times", 4. října 1972.
Jeffrey Dahmer: 17 vražd... Odsouzen za prznění dětí, přiznal sexuální zneužívání homosexuální, lákal 17 mladých mužů a chlapců do svého bytu, souložil s nimi, pak je zabíjel a řezal jejich mrtvoly. Jedl části těla svých obětí. Dahmer byl aktivní v organizacích, které chrání práva "gay", totiž pederastů (v Rusku jim říkají "modří"). Dahmer také se účastnil přehlídek "gay parade". "USA Today", 6. srpna 1991.
Stephen Craft: 16 vražd... Zabil nejméně 16 mladých mužů poté, kdy je omámil drogami, sodomizoval a mučil. "The vanderer", 31. října 1991.
William Bonin: 14 zabití... Mučil a zavraždil 14 mladých mužů ... souložil se svými obětmi před a po jejich smrti. "The vanderer", 31. října 1991.
Samozřejmě, ne všichni homosexuálové – jsou masoví vrazi, ale většina masových vrahů – je obvykle gay. A přesto každý rok u nás v New Yorku máme nárok na grandiozní přehlídku pederastů a lesbiček v rámci sloganu "Jsem hrdý na to, že jsem homosexuál", kde stovky tisíc nadšených lidí zpívá, tančí v ulicích a požadují od vlády více peněz na boj proti AIDS, této epidemie 20. století, která decimuje degeneráty. V čele zástupu, podobajícího se cirkusáckému průvodu, hrdě kráčí starosta New Yorku a další otcové města – a předstírají, že jsou hrdí a šťastní. Přitom by spíš měli plakat, ne se radovat! Vždyť je to pomalá smrt, anděl smrti, jak je popsáno výše. Ale oni jsou na to pyšní, tančí a radují se.
Mezi diváky, vedle mě stojí dvě mladé Američanky. Jedna z nich je skutečná krasavice, ta druhá – zrůda. A najednou vidím, že moje krasavice začíná hladit a líbat svoji přítelkyni. Nemohl jsem se ubránit úsměvu – víme, jak ty věci chodí: za manžela si vybereš pederasta, a děti budeš dělat od jiného strýce. A pak je 69 způsobů, jak být nešťastná!
Když vyčerpali vztah mezi masovými vrahy a pederasty, Abrams a jiní spravedliví z Izraele v "Růžové svastice" hlásí lechtivou pravdu o prezidentu Clintonovi. Dozvídáme se, že když nastoupil do svého postu, jmenoval do vysokých vládních pozic více než dvě desítky homosexuálních mužů (str.161).
Pederasti a lesby ve Washingtonu přišli do tak divokého nadšení, že zorganizovali v Národním klubu tisku ve Washingtonu první v dějinách Růžový Inaugurační Bál, kde 1700 homosexuálů tančilo a oslavovalo vítězství prezidenta Clintona, který jim rozdává vysoká vládní místa. Aby utvrdila vítězství, na karneval ze scény hleděla Velká Pečeť Spojených států, při této příležitosti pozměněná tak, že růžový trojúhelník překrýval amerického orla. Dovolte mi, abych vám připomněl, že růžovým trojúhelníkem Hitler odměňoval své politické nepřátele, které usazoval do koncentračních táborů, kde nad vchodem visel citát z Nietzscheho "Každému svoje" (str.187).
Mezi degeneráty, kterým prezident Clinton udělil vysoká vládní místa, vidíme prezidentku "Hlasu Ameriky" Evelynu Liebermanovou. Je zajímavé, že prezident "Zpravodajské agentury", jehož součástí je "Hlas Ameriky", je také nějaká žena. A šéfkou ruského oddělení "Hlasu Ameriky" – je naše stará známá Nataša Clarkson. Jakási vláda žen! Ale ve skutečnosti jsou to muži v sukních. A všechny z nich, tak nebo jinak, jsou smíchány s židy.
Co jsou zač? Kulturní lidé, stylu filozofa Ivan Iljina, říkají tomu "světová zákulisa". Prostý lid to zve prostěji: "židovsko-zednářská banda" a pějí píseň "Vem sekeru, Rusko, vem sekeru!" A teologové říkají, "Ďábel – to je strana stran a svaz svazů". Tak si z toho vyberte, co se vám nejvíce líbí.
Budoucí šéf americké armády, Clinton začal svou vojenskou kariéru tím, že se stal dezertérem: když přišel čas jít na vojnu, on odjel do zahraničí. Když dezertér Clinton se stal prezidentem USA, začal hlasovat za "právo pederastů", aby mohli sloužit v armádě spolu s ostatními.
Pak se ozvala hlasitá exploze. Vylétla do povětří věž obrněné bitevní lodi-linkéra. Mnoho lidí zemřelo. Noviny psaly, že důvodem toho byli dva pederasti, kteří se pohádali, a jeden se rozhodl druhého odstranit i s linkérem.
Ale brzy se objevilo v novinách vyvrácení, že armádní vyšetřovatelé udělali omyl, že tomu nebylo tak, ale jinak. Jinými slovy, věc ututlali. Jinak by to byla "diskriminace menšin".
Ale nejvíc prezidenta Clintona proslavily jeho milostné aféry. Ačkoli měl manželku Hillary a dceru vysokoškolského věku, byl neodolatelně přitahován k druhým milenkám. Psychologové nazývají tuto nemoc komplexem Dona Juana, když pederastický muž zoufale běhá za ženami, snaží se oklamat sám sebe a ostatní. Ale milenky takového Dona Juana obvykle nejsou normální, ale speciální, které provozují "orální sex", tedy jsou minetčice. Obvykle ani manželka není lepší. Proto Hillary Clinton, namísto toho, aby udělala muži pořádný skandál, neobracela pozornost na milostné zábavy svého mužíčka.
Potom se do případu přimíchali židé, kteří podsunuli do Bílého domu roztomilou mladičkou židovku Moniku Levinskou. A prezident Clinton skočil na návnadu. Jelikož byl demokrat, přišli ho zdiskreditovat republikáni – na úrovni kongresu. Další podrobnosti jsou popsány v tisku, a bavila se tím celá Amerika. Republikáni vyslýchali Moniku Lewinskou takto:
– Dejte pracku na Bibli a odpovídejte na naše otázky. Pokud budete lhát, bude to křivé svědectví – a po liteře zákona, můžeme vám za to dát 5 let vězení.
Monika byla vyděšená a řekla pravdu, a celá Amerika se chechtala. Ukazuje se, že Monika je lesbička a minetčice, že s prezidentem Clintonem dělala "orální sex", to znamená, že prezidentovi cucala potts přímo v jeho kanceláři. Pokud někdo neví, co je to "potts", tak já, coby caddik, mohu říci: to je to samé jako "šmok". Tak, ubohou Moniku mučili a mučili, vytloukali z ní všechny detaily její aféry s prezidentem Clintonem.
Ukazuje se, že prezident Clinton bral tlustý havanský doutník a... Nene, on nekouřil tento doutník... A nemilosrdní inkvizitoři-republikáni se museli ptát: "Tak, pojď, zlatíčko, mluv, co dělal s tím doutníkem?" – "Ach, pánové, copak vy sami jste to neuhodli?" – bečela Monika. A tak se vyjasnilo, že prezident Clinton tím doutníkem masturboval Moniku Lewinskou. Přímo na jeho pracovním stole, kde se rozhodoval osud světa. A celá Amerika se smála.
Anekdota z té doby – Monika Lewinska klábosí s kamarádkou: - Vlastně Bill Clinton je taky skrytý žid. - Tomu nechci věřit. Odkud to víš? - No, z palce jsem si to nevycucala... ]
Aby zaplatil Monice za její sexuální služby, prezident Clinton jmenoval na hlavní ministerské posty samé židy. Nevěříte-li, podívejte se: Ministryně zahraničních věcí – Madeleine Albrightová, Židovka. Ministr obrany – William Cohen (Kogan), Žid. Ministr financí – Robert Rubin, Žid. Vedoucí CIA – George Tenet, Žid. Ministr zemědělství – Dan Glickman, Žid. Vedoucí Federálního rezervního systému – Allan Greenspahn, Žid. Ministr zdravotnictví – Sandy Christoph, Žid. Prezident "Hlasu Ameriky" – Evelyn Lieberman, Židovka. Vedoucí personálního oddělení prezidenta – Robert Nash, Žid. A tak dále, celkem 56 lidí.
Takže můžete zachvátit zemi bez jediného výstřelu. A tato technika je patentován již dávno: viz Bible, "Kniha Esther", jak hezká Židovka Esther svedla krále Ahasvera. Není to nic nového pod sluncem [pardon, pod lunou – LP].
Skončil tento zábavný příběh s Monikou Lewinskou takto: Republikáni v Kongresu se snažili dosáhnout pro Clintona obvinění z velezrady, impeachement, což jest odchod do důchodu. Ale více než polovina kongresu byla na straně Clintona. Monice to udělalo dobrou reklamu, stala se bohatou nevěstou. Hitlary se stala senátorkou a povídá se o ní, že bude možná budoucí prezidentkou Ameriky [pardon, překlep, Hillary – LP].
Po pečlivém prostudování "Růžové svastiky" a po překontrolování obsáhlé bibliografie, znovu jsem se cítil téměř jako caddik. Kdysi jsem se začal zajímat o tento zakázaný námět a psal jsem o tom: proč ďábel – je kníže tohoto světa. Ale teď mi přišli na pomoc izraelští rabíni a profesoři, kteří také mluví pravdu, smutnou pravdu o tom prokletí lidského rodu, které už celá staletí nazývají ďáblem, jehož jméno je Legie.
16. června 2003.
Další kapitola
Přejít na OBSAH