Když mému synáčkovi Andruškovi byly dva roky, Kissa se se mnou domluvila, že příští week-end přijedu do Sea-Cliffu dělat baby-sitting, totiž dohlížet za Andruškou. Ráno určeného dne Kissa mi volá a křičí hystericky:
– Nejezdi sem! Nemůžeš!
– Co se děje, proč? – říkám.
– Jak to, proč ! Vždyť je právě Masopust, a Rosalie Ivanovna Popova mi volala a zve mě na lívance. Ale říká – POUZE BEZ MUŽE! Vidíš, celý Sea Cliff ti vyhlásil bojkot! Nemůžu tě tu vidět!
– Kisso, celý život jsi se styděla za tu starou krávu. A teď žít bez ní nemůžeš?
Rosalia Ivanovna – to je stará arménka, přítelkyně mé tchyně Eugenie Pavlovny. Jelikož moje tchyně po mnoho let žila s arménem Aramem, kolem ní se vytvořil celý gang ruských žen, žijících ve smíšených manželstvích s Armény. Takovou byla i Rosalie Ivanovna. Kissa se za ní styděla a vyhýbala se všem Arménům. Nyní jí v hlavě přeskočilo a všechno dopadá opačně.
Dobře, pojďme se podívat, proč na mne Rosalie Ivanovna nadává? Ano, vše je jasné. Když bláznivá Kissa ode mne utekla, tak jako americký skunk vypustila toxický mrak a říká všem známým, včetně Rosalie Ivanovny, že si myslím, že jsou degeneráti. Nyní Kissa psychuje, proč ta stará arménka tak hrubě nadává. Jako výsledek, ze Sea Cliff se stává Sodomkino a z Glen Cove, kde žije Rosalia Ivanovna, Gomorkino – aby se to podobalo biblické Sodomě a Gomoře.
Takže, zkontrolujme, zda je degenerátka Rosalia Ivanovna, nebo není? O svém prvním muži ona taktně mlčí, ale povídá se, že byl žid z Rostova na Donu, kde bylo plno arménů a židů. Tam bylo zvláštní předměstí Nachičevaň, výlučně arménské. Z tohoto arménsko-židovského manželství je syn Serjoženka. V domě Rosalie Ivanovny byly rozvěšeny obrázky, namalované Serjoženkou v dětském věku. Všechny tyto obrázky byly zamračené černo-fialové barvy, která je typická pro lidi, kteří trpí depresí, což v konečném důsledku vede k sebevraždě. A právě tak skončil život Serjoženka. Byl letecký inženýr, nebyl ženatý, ve věku 25 let se zabil na stroji. Ale to je americký způsob sebevraždy.
Dvě neděle před svojí smrtí, Serjoženka si vzal velké pojištění na 25.000 dolarů na jméno své matky. To je také typické. Po smrti svého syna, Rosalia Ivanovna za tyto peníze koupila dům v Glen Cove, pardon, v Gomorkinu. Se svým druhým manželem, Martinem, děti už nedělala a neustále vzdychala: "Ach, Serjoženka Serjoženka..." Ale vždyť je sama vinna a přitom vrčí na mě, jakoby to byla moje chyba.
Jak američtí vyšetřovatelé prověřují trestný čin? Prvním krokem bývá vyptat se u přátel, příbuzných a sousedů. Tak já také jsem se vyptával u našich společných známostí. Závěr rozhovorů byl: Serjoženka byl homíkem pasivního ženského typu, byl depresivním psychopatem, tvrdě pil a spáchal sebevraždu, možná jen podvědomě, jak říkají psychiatři. Vypadá to na nešťastnou náhodu, ale ve skutečnosti je to zákonitý konec.
S armény je v podstatě ta samá historie, jako s židy: vysoká inteligence, ale také vysoká degenerace. Proto ruský lid mluví o arménských hříčkách. Proto také existují arménské anekdoty ze série "Hlásí radio Jerevan".
Pro příklad nemusím chodit daleko. Moje první láska a moje první nevěsta, krásná a chytrá holka, později v nejlepších letech onemocněla poporodní depresí a jako výsledek se oběsila. Teprve až mnohem později jsem se náhodou dozvěděl, že Helenka Berko měla smíšenou krev Arménů a Židů. Bůh dej pokoj její duši!
Arméni – nejinteligentnější a nejkultivovanější národ na Kavkaze – dali spoustu slavných lidí carskému Rusku a Sovětskému svazu, ale neměli bychom zapomínat na rub této mince. Abychom nechodili životem slepě.
Stačí se podívat na moji tchyni Evgenii Pavlovnu. Je tu celá parta arménská. Po mnoho let tchýně žila s arménem Aramem Safarianem. Zpočátku vše vypadalo jako normální. A pak se ukázalo, že jeho manželka, Ljuba, sedí v blázinci. A ukázalo se, že tato Ljubočka je položidovka.
Můj spravedlivý muž z "Hlasu Ameriky" Kolja Ljaskovskyj na sklonku života vstoupil do druhého manželství s Valjou, která v prvním manželství měla arména. Tato Valja byla kamarádkou mojí tchýně. A syn Valji, polo-armén Boris, nakonec byl duševně chorý. Tak pohořel spravedlivý Kolja.
Druh mé tchyně, Aram Safarian, měl bratra Mišela. Nejprve Mišel chodil za bláznivou Věrou Zavališinou, potom se oženil s polobláznivou Musou. Mišel byl malý, ošklivý a starý, bylo mu už nějakých 45 let. A Muse bylo 20 let a byla to statná zdravá holčice se zlýma očima. Nicméně Musa porodila dvě děti a moje tchýně řekla: "Musa vrhá děti proti zdi, a Arméni ji chtějí zavřít do ústavu pro choromyslné!"
Ve věku 50 let Musa onemocněla klimaktickou duševní poruchou a odhodila 75-letého manžela Mišela. Ale legrační věc je, že namísto 75-letého psychopata Mišela, Musa si našla, podle mých zpráv, 90-letého milence – a také arména, s kterým Mišel dříve hrával šachy. A celá ta parta kamarádí s Rosalií Ivanovnou a s mojí tchýní.
A jak skončila moje Kissa? Celý život se styděla za svou matku a její arménské prostředí. Když sama onemocněla klimaxní psychózou, rozvedla se se mnou a v druhém manželství pro sebe vybrala nešťastného žida, kterého předtím nazývala pederastem. Potom tento pederast jí plivl do tváře, a spáchal sebevraždu. Neutěšená vdova ani nešla na pohřeb.
A co bylo potom? Zde platí nepsaný zákon: po 50 letech, na trhu nevěst a ženichů nenajdete nic dobrého, tam jsou jen odpadky, smetí. Podle tohoto zákona, moje bývalá Kissa si našla třetího manžela. A tím byl arménský pekař z povolání, pekař pizzy, vlastně jen bývalý pekař, nyní nezaměstnaný, žije na wellfare z přídavků pro nemajetné.
Byli oddáni na 2nd Avenue. Pro začátek Kissa oznámila na policii, že přijdu na svatbu s úmyslem ji zabít, a že dokonce přinesu bombu. Ale já jsem o ničem nevěděl. Výsledkem bylo to, že na svatbě bylo více policistů než všech svatebčanů.
Po svatbě, jako obvykle, je zvykem přijímat přátele. Zde mazaná Kissa telefonicky sama sobě poslala telegram, údajně ode mne, i s mým podpisem, že přijdu na recepci a zabiju ji. Jakmile obdržela telegram s mým podpisem, znovu přivolala policii. A na recepci bylo více policie než hostů.
Serjožka Genebart byl na této recepci, a později mi řekl, že "Všichni hosté byli tak nějak samí židi. Přestože tento armén se jmenuje Chačik Arsenian, já myslím, že není armén, ale arménský žid." A Serjožka je expert v těchto záležitostech. A proto kamarádí s Rosalií Ivanovnou. Všechno je to jedna banda, jeden gang, směs arménů a židů.
Vzhledem k tomu, že jsem se chopil arménské otázky, tady máte ještě jednu takovou maličkost...
Mladší sestra mé bývalé ženy Kissy, Milka, již v útlém věku 15. let byla lesbičkou a milovala se se Sofií Ivanovou, která žila nedaleko, na rohu Broadwaye a 95. ulice. Matka malé Sofie byla typická arménka, její první muž byl žid, který se ztratil za války. Její druhý muž byl ruský lékař Ivan. Sofie se pokládala a prohlašovala za židovku. Tehdy moje Kissa mi řekla: „Sofie je lesbička a neskrytě žije s jednou Francouzkou... Pak jednoho rána máma přišla k madam Ivanová a vidí, že Sofka s Milkou běhají po bytě nahé a rozjařené. Máma potom zakázala Milce k Sofii chodit.”
Později lesbička Sofka kliďánko se provdala za žida a pederasta jménem Bernstein. Sofka trvala na tom, aby si změnili jméno, tak se z Bernsteina stal Burton podle slavného herce Burtona, manžela hollywoodské hvězdy Elizabeth Taylor. Pak nově narozený mister Burton byl poradcem pro kulturu na americkém velvyslanectví v Paříži, a arménsko-židovská Sofie lesbianila co hrdlo ráčilo s Francouzkami, z nimiž v Paříži měla víc rozkoše než v New Yorku. Šťastný konec, "happy end", úplně jak v Hollywoodu.
Mimochodem, skutečný umělec Burton – je těžký alkoholik a hraje převážně alkoholiky. A krasavice Elizabeth Taylor, po vyzkoušení hromady mužů, nevylézá z psychiatrické léčebny, kde je léčena z alkoholismu. Tady máte skutečné Hollywoodské štěstí.
Slavný lékař z klasického starověku Hippokrates, otec medicíny, řekl: "Za nejdůležitější věc pokládám schopnost pozorovat". Tak já sedím a pozoruji ty biblické "bestie", kde "číslo šelmy" slibuje moudrost, biblickou moudrost. Podle slov svatého Jana Bohoslovce.
Zde je ještě jeden takový postřeh. V roce 1948, ve Stuttgartu jsem žil v podnájmu u staré ženy Varvary Popkové. Mně řekli: "Měj na paměti, že před tebou žil u ní jeden armén. On jí dělal všechny ty arménské hříčky – i dvojník, i trojník. Ale ani on to nevydržel a utekl od ní. Tak ona i na tebe se bude lepit". Babička se ukázala výjimečně potrhlá a já jsem utekl od ní taky.
Babička Varvara měla dceru, a tato dcera měla manžela alkoholika, který ji bil nemilosrdně, údajně proto, že je neplodná. Později, už v New Yorku, tento alkoholik jménem Bykov měl knihkupectví "Volga" na Broadway a rohu 141. ulice, v kterém tenkrát byl ruský prostor. Ale Varvara byla taková mrcha, že Bykov od takové tchýně vyskočil z okna ze 6. patra a zabil se.
Nakonec ve stáří Varvara Popkova zcela zešílela, k tomu ji trefila mrtvice. Moje tchýně Evgenie Palna jeden čas pracovala u ní jako zdravotní pečovatelka a pak mi řekla: "To je sexuálně pomatená ženská. Chytá mne za prsy a leze mi pod sukni!" A to byly dvě 80-leté ženy. To je to, čím končívají tyto arménské legrácky.
4. srpna 2002.
Další kapitola
Přejít na OBSAH